Ferenc Liszt (22. 10. 1811 – 31. 7. 1886) – hudební skladatel a klavírní virtuóz maďarského původu. Známý také pod poněmčeným křestním jménem Franz.

Ke klavíru ho v šesti letech přivedl jeho otec a malý Ferenc záhy projevil neobyčejné nadání. Skládat začal v osmi letech a v devíti už koncertoval. Hudbu studoval ve Vídni a v Paříži. V roce 1848 se dočasně usadil v německém Výmaru, kde se věnoval orchestrální kompozici a dirigování koncertů výmarské opery. Do té doby skládal převážně pro klavír. Liszt po sobě zanechal rozsáhlé dílo a přinesl spoustu technických inovací v klavírní hře. Jeho skladby patří k těm nejnáročnějším. Svým famózním hudebním projevem dokázal Liszt strhnout obecenstvo k dlouhým a nadšeným ovacím, stal se inspirací pro mladé hudebníky celé Evropy. Uznale se o něm vyjádřil dokonce i Beethoven, který jinak chválou šetřil. Při svém pobytu v Římě vstoupil roku 1865 do františkánského řádu. Od roku 1869 střídavě pobýval v Římě, Výmaru a Budapešti, kde několik měsíců vyučoval na Maďarské univerzitě. Ference Liszta obdivovali i čeští skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák.