Pražské Jezulátko Nové pamětní medaile
Světově proslulá soška Pražského Jezulátka se stala předlohou pro nové stříbrné a zlaté medaile. Podle výtvarného návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla je před několika týdny
začala razit Pražská mincovna a. s.
Verze zlatá i stříbrná patří do žádané hmotnostní kategorie 1 Oz (31,1 g). Obě varianty mají také shodný průměr 37 milimetrů, liší se tedy pouze v síle materiálu. Na lícní straně
medaile je vyobrazena celá soška Jezulátka uzavřená do opisu tvořeného jejím názvem v několika jazycích. Rub zobrazuje portrét Ježíška v dětském věku, umístěný na pozadí s křížem a paprsky znázorňujícími svatozář. Hrany mají všechny verze hladké, medaile
zlaté v provedení proof jsou však navíc číslované. „Celkový náklad stříbrné varianty v provedení špičková kvalita je limitován maximálním počtem čtyř tisíc exemplářů. Emise proof i běžná kvalita vyvedené v ryzím zlatě jsou omezeny pěti sty kusy,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Ke každé medaili dodává Pražská mincovna certifikát.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.
Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch
veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.
Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
