SVEDECTVO NEPOKOJNÝCH ČASOV
Poklad z Mojmíroviec
Niekedy stačí naozaj málo, aby človek objavil vzácny poklad a dostal sa tak do povedomia nielen svojej obce či komunity, ale aj krajiny a národa. K takejto udalosti došlo jedného slnečného letného dňa v roku 1967, kedy pán Pavol Rajčáni, občan Mojmíroviec žijúci v dome č. 268, oral za obcou v polohe „Pod prielohmi“.
V hĺbke asi 50 cm objavil pán Pavol Rajčáni jeden z najvzácnejších pokladov nájdených na Slovensku. Po vyoraní zozbieral jeho obsah a vzal si ho domov. V jeho držaní zostali predmety ďalšie dva roky, kedy sa o ňom dozvedeli v Archeologickom ústave v Nitre. Pán Rajčáni neváhal ani na chvíľu a ako svedomitý občan poklad odovzdal. Ten bol krátko nato prevezený do Slovenského národného múzea-Historického múzea, kde sa nachádzalo jediné špecializované pracovisko zamerané na numizmatiku, štúdium mincí. Žiaľ, napriek výnimočnosti, zostal poklad zavretý v trezoroch múzea a pozabudlo sa na naň dlhé desaťročia. Tento stav trval do dnešných dní, kedy sme tu, aby sme tento dlh voči našim predkom splatili a ich odkaz v podobe pokladu vyniesli na svetlo, kam právom patrí. K tomuto cieľu má napomôcť nielen tento krátky článok, ale aj výstava o náleze a monografia o poklade. Teraz sa však venujeme tomu, prečo je pre nás taký významný a zaujímavý.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (1) Světci na středoevropských bankovkách
Podobně jako v případě filatelie se i mnoho sběratelů bankovek zabývá při tvorbě svých sbírek ryze grafickou stránkou věci.
Velmi populární je tak například námětová notafilie zabývající se faunou a florou, architektonickými a přírodními památkami, či významnými osobnostmi veřejného života. Vedle umělců, politiků a slavných vojevůdců se pak lze v našem prostoru setkat i se zajímavým tématem světců a národních patronů, na které se zaměříme v následujících řádcích.
Svatý Václav
Téma národních světců se nevyhnulo ani našim domácím bankovkách. Už za nerealizovaných návrzích z dob první republiky se lze setkat s náboženskými motivy. První realizovanou bankovkou se však stala až protektorátní pětitisícikoruna z roku 1944. Portrét knížete Václava zde vytvořil rytec Tiskárny bankovek Národní banky Protektorátu Čechy a Moravy Jindřich Schmidt, kterému byla předobrazen slavná Myslbekova jezdecká socha na pražském Václavském náměstí. Snahy zařadit portrét našeho hlavního zemského patrona i na papírová platidla se objevovaly už za první republiky, kdy vrcholily především v době tzv. svatováclavského milénia. K realizaci však došlo právě až za Protektorátu. Značnou roli zde hrála především okupační správa, která cíleně zneužívala svatováclavský kult coby důkaz sounáležitosti českých zemí s říší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU