Jurkovičova rozhledna na pamětní medaili
Koncem dubna byla v Rožnově pod Radhoštěm slavnostně otevřena nová rozhledna, postavená
podle dochovaného nákresu architekta Dušana Samuela Jurkoviče.
Zajímavostí přitom je, že už v roce 2008 se námět v té době neexistující rozhledny objevil na pamětních medailích společnosti Zlaté mince – Numismatika.
Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) patří bezesporu k nepřehlédnutelným osobnostem české a slovenské architektury. Básník dřeva, jak byl tento slovenský představitel secesní architektury nazý ván, proslul unikátními stavbami na valašských Pustevnách, na hoře Hostýn
nebo v lázních Luhačovice. Domy s jeho nezaměnitelným rukopisem lze nalézt v Brně, v Praze a v dalších městech. K objektům, navrženým v duchu malebného karpatského stylu, nyní přibyla rozhledna, která nedávno vyrostla na Karlově kopci, poblíž známého rožnovského skanzenu. Připravit podklady pro stavbu nebylo vůbec jednoduché. Architekt Antonín Závada, který dokumentaci připravoval, musel totiž vycházet ze 112 let starého Jurkovičova náčrtku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
