Ze světa kovových známek (4) Známky městské dopravy
Užívání známek při samoobslužném placení jízdného městské dopravy1 nebylo v českých zemích rozšířené tak jako v sousedním Německu, kde známky vydaly městské dopravní podniky skoro v každém větším městě.
Prvenství u nás a v celém Rakousku-Uhersku má slezská Opava, kde samoobslužné placení jízdného známkami s hodnotami 5 a 10 haléřů bylo zavedeno v roce 1905. V Těšíně byla elektrická dráha spojující nádraží Košicko-bohumínské dráhy se starým městem uvedena do provozu v roce 1911 a i zde byla uplatněna samoobslužná úhrada jízdného kovovými známkami s hodnotami 6 a 12 haléřů. Pro úplnost dodejme, že na našem území vydaly známky městské dopravy i další dopravní podniky – Brna, Českých Budějovic, Liberce, Prahy a Ústí nad Labem2.
Známky se prodávaly s množstevní slevou, kupříkladu v německých Cáchách (Aachen) 12 kusů za cenu 10 (Hasselmann s. 379), prodejní místa byla v kioscích, prodejnách novin, tabáku, později i automatech. Rozmanité nominální hodnoty odlišovaly známky na dětské jízdné a pro dospělé, různé hodnoty někdy diferencovaly vzdálenosti, jaké bylo možné v ceně známky ujet. V některých případech se známky městské dopravy staly na čas součástí drobného oběživa zejména v dobách,kdy jej byl přechodně nedostatek. Jako platební prostředky byly akceptovány drobnými obchodníky a živnostníky. Navzdory této okolnosti nelze tyto ražby řadit mezi nouzová platidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Revoluce 1848–1849 … z pohledu numismatiky
Koncem 18. století se odehrály tři revoluce, které změnily tvářnost světa.
Probíhala zemědělská a průmyslová revoluce, která začala v druhé polovině 18. století v Anglii a rozšířila se pak postupně během půlstoletí do dalších zemí. Tím začal přerod převážně zemědělských společností na civilizace průmyslové s kapitalistickou ekonomikou a novou sociální skladbou obyvatelstva. Ekonomická a sociální přestavba evropské společnosti byla doprovázena dvěma politickými revolucemi, válkou za nezávislost Spojených států a Velkou francouzskou revolucí.1 Myšlenka, že zdrojem veškeré moci ve státě je lid, ovlivnila celý další vývoj v Evropě. Zahájila proces půl století trvajícího revolučního vývoje nejen v Evropě, ale i mimo ni. Evropská revoluce 1848-1849 je dovršením tohoto vývoje.
Revoluce 1848-1849 se skládala zhruba z padesáti dílčích povstání či ozbrojených střetnutí. Do bojů byla zapojena celá Evropa, ať již přímo či nepřímo byla zasažena jejich důsledky. Poprvé došlo k některým spojením jednotlivých povstání mezi sebou v různých zemích či oblastech.
REVOLUCE V RAKOUSKU A V ČECHÁCH 1848-1849
Rakousko bylo v revoluci ve zvláště těžké situaci, protože bylo národ
nostní monarchií, v níž se potlačené národnosti vyvíjely k národní emancipaci kulturní i politické a revoluce jim v tomto vývoji měla pomoci. Německá vládnoucí národnost, i ta naladěná k určitým reformám, však byla národnostně konzervativní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU