Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro
český stát dobou míru a konsolidace.
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.
Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků
průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
Poklad v Kašperských horách
Kašperské Hory, 17.5.2009 - Náměstí v Kašperských Horách na Šumavě ukrývalo numismatický poklad.
Okolo tří a půl tisíc mincí, které pochází ze 17. století, našli archeologové, když prozkoumávali v jihozápadní části náměstí bývalou hornickou šachtu. Našly se mince různých ražeb z období třicetileté války.
Nalezli je pracovníci českokrumlovské firmy Archaia Jih, která výzkumné práce v Kašperských Horách provádí.
Mince našli dělníci zhruba 40 centimetrů pod zemí, byly uloženy v keramickém hrnci s dřevenou pokličkou u základů historického objektu masných krámů. Stříbrňáky dohromady váží okolo pěti kilogramů.
Jak potvrdil Jiří Orna ze Západočeského muzea v Plzni, poklad patří mezi skutečně výjimečné.
Nikdo si zatím netroufá odhadnout, jakou hodnotu bude nález mít. Cenu pokladu určí až odborné expertízy, které několik týdnů potrvají. Mince jsou zatím v rukou odborníků z klatovského muzea kteří je čistí a třídí.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
