České chmelové známky II Katalog účelových známek
Marek Cajthaml vás pravidelně bere na výlety do světa účelových známek. Těžko bychom pro tyto účely hledali někoho povolanějšího. Je totiž zároveň autorem katalogu chmelových známek, pro nějž nyní připravil i rozšíření.
Deset let po vydání katalogu České chmelové známky, Chomutov 2001, vychází jeho dodatek. Díky řadě pracovníků muzeí, pořadatelů numismatických aukcí, sběratelů a badatelů se autorovi podařilo za uplynulé desetiletí nashromáždit a zdokumentovat více než pět set v roce 2001 neznámých chmelových známek.
Na rozdíl od většiny známek uveřejněných v prvním díle, většinou dochovaných v řadě exemplářů, převážná část ražeb v dodatku jsou známky vzácné, často unikáty známé pouze v jediném kuse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU