150 let Sokola 200 Kč 2012
Již 150 let funguje na našem území tělovýchovná jednota založená Miroslavem Tyršem
a Jindřichem Fügnerem.
Tělocvičný a vlastenecký spolek Sokol byl pro vývoj naší historie
tak významný, že se Česká národní banka rozhodla jeho výročí oslavit vydáním pamětní
dvousetkoruny. Ta spatřila světlo světa 15. února 2012.
Soutěže na ztvárnění této mince se zúčastnilo 19 výtvarníků, kteří zaslali celkem 28 sádrových modelů. Komise pro posuzování návrhů na české peníze, jejímž odborným poradcem
byl PhDr. Zdeněk Bartůněk z České obce sokolské, udělila první cenu návrhu Jaroslava Bejvla. Ocenila u něj velmi pěknou, výstižnou a charakteristickou kompozici na obou stranách
návrhu.
Líc mince zobrazuje znak Sokola s českým lvem ve svém středu. Jeho pozadí tvoří dekor zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“
a označení nominální hodnoty mince. Značka České mincovny je nad písmenem „E“ ve slově „REPUBLIKA“ a je zprava a zleva ohraničená postavami cvičenců.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších,
přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.
Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?
Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.
Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
