KLASIFIKACE METALICKÝCH
oblastí bankovek [výběr]
Na začátku našeho rozkladu bude asi dobré připomenout si základní charakteristiku významných ochranných prvků bankovek, mající tzv. metalický charakter. Ten je dán procentním zastoupením kovů, z nichž nejvíce častým je hliníková a bronzová folie.
Pokud se zmíníme obecně o holografii, je potřeba jako první poznámka, že hologram (=holografie) se rozděluje na hologram ražený a hologram klasický. Ražený hologram představuje skutečná kovová folie, která postrádá plasticitu. Klasický hologram využívá odraženého světla jednak pro změnu barevné škály při pohledu na jeho povrch pod různým úhlem a současně umožňuje detekovat plasticitu v šíři dvou až tří vrstev. Ty nemusí být viditelné současně. Nesprávná je úvaha, že takto charakterizovaný klasický hologram je v podstatě kinegram. Také v literatuře se často setkáváme s tvrzením, že kinegram díky nevhodnému popisu může budit dojem, že se jedná v podstatě o hologram. Takovou chybu je možné nalézt i na oficiálních stránkách některých národních bank. Rovněž zmínka o možnosti hologram (obecně) prosvítit není pravdivá.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.
Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.
Provinciální tokeny
Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
