Ryby - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Ryby je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 20. února a 20. března.
Ryby mají rády samotu, záhady a podivnosti, naopak nejsou rády středem pozornosti, nesnáší vlastní kritiku nebo když něčemu nerozumí. Mají citlivou a přizpůsobivou povahu. Jsou okouzlující a chápavé, leč mohou snadno být nedůsledné a přecitlivělé. Často jsou poddajné a ovlivnitelné. Mezi ostatními znameními nenalezneme jiné, které se vyznačuje takovou bezbranností a citlivostí, zároveň však i oddaností. Ryby jsou jako stvořené pro pomáhání lidem. Milují lidi, milují život, milují svět. Ryby mají smysl pro humor, kterým ale často zakrývají vlastní citlivé já.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i T.G. Masaryk, A. Einstein, A. Vivaldi, taky Bruce Willis a Eva Herzigová.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. První mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Ryb. Nové mince s vkládanými kameny navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Oficiální autoritou vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
TGM Prezident na bankovkách
Jen málokterá postava našich moderních dějin se tak hluboce zapsala do povědomí široké veřejnosti jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Jaká však byla první republika v jeho éře a jak se v ní žilo? Na to se pojďme s nádechem
notafilie ve stručnosti podívat v následujícím příspěvku.
Rok 1918 představoval již čtvrtý rok nejkrutějšího válečného konfliktu té doby. Od léta 1918 bylo čím dál více zřejmé, že mocnosti osy zastoupené Rakousko-Uherskem, Německem,
Tureckem a Bulharskem už déle nevydrží odolávat spojeneckému tlaku dohodových vojsk. V případě mnohonárodnostního Rakousko-Uherska se problémy objevovaly jak na frontě, tak v zázemí a ve svém důsledku vyústily až v rozpad tohoto staletého soustátí. Mezi jednu z nástupnických zemí patřilo i Československo. To se po svém vyhlášení 28. října ocitlo v nelehké situaci. Nový stát složený z Českých zemí a Slovenska, později rozšířený o Podkarpatskou Rus, čelil od prvních dní značnému tlaku. Maďarská vláda se odmítla smířit se ztrátou svého území a postavila se na odpor. Obdobně zareagovalo i Polsko na Těšínsku a německá menšina v Čechách, která s odvoláním na sebeurčení národů vyhlásila vlastní rovincii
Deutschböhmen. Na všech těchto frontách se s menším či větším odporem úspěšně utkala československá vojska složená převážně z repatriovaných západních legionářů a sokolstva
a uhájila tak hranice a integritu mladého státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
