200 & 500 LEKË
Bankovky Albánie: výběr 1996–2013
Zákonným platidlem Albánie je tzv. lek (množné číslo lekë) Jeho neoficiální zkratka je L, ISO 4217 kód je ALL. Jedna setina leku (1/100) se nazývá qindarka (množné číslo qindarkë), která byla zavedena v roce 1964.
Pro svou nízkou kupní hodnotu se v oběhu ovšem nevyskytují žádné mince v tomto nominále (qindarka). Z pohledu stručné historie Albánie používala až do získání samostatnosti na Osmanské říši v roce 1912 osmanský monetární systém. Mezi roky 1912 a 1926 kolovaly na albánském území mince a bankovky států, které byly zapojeny do tzv. Latinské monetární unie1 (především francouzský frank, řecká drachma a nebo italská lira) i rakousko-uherská koruna. V letech 1926 až 1939 byla zavedena národní albánská měna franga (albánské pojmenování pro frank; plurál frang[ar] nebo frank[ar]), která se rozdělovala na 5 leků (1 lek odpovídal 1/5 albánského franku). Oficiálním datem přijetí měnové jednotky lek je rok 1925, kdy jednotka vznikla původně jako díl albánského franku. Podobné dělení mělo alternativní označení belga (plurál belges), což bylo pojmenování pro pět belgických franků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
ZAJÍMAVÉ RAŽBY z Aukce 11, Macho & Chlapovič
11. aukce společnosti Macho & Chlapovič přinesla tradičně mnoho zajímavých kousků.
Proběhla ve dnech 14.-15. listopadu, takže výsledky jsme bohužel do doby uzávěrky doložit nemohli. Přinášíme tedy alespoň náhled zajímavých položek.
Mincovna Praha
Ražba českých dukátů v období vlády Ferdinanda I. představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české raně novověké numismatiky. České země chudé na zdroje přírodního zlata neposkytovaly panovníkovi dostatek suroviny pro výrobu zlatých mincí. V zemi naopak bohaté na zdroje stříbra představovala proto ražba dukátů pouze doplňkový zdroj panovníkových příjmů. Přestože v Kutné Hoře fungovala velmi výkonná a dobře vybavená mincovna, zlaté dukáty byly již za Jagellonců raženy výhradně v Praze. Objem ražby byl přitom tak malý, že prameny vůbec nezmiňují existenci pražské mincovny. Patrně se tak dělo v některé z pražských zlatnických dílen. Tato praxe se udržela i za vlády Ferdinanda I.. Teprve v roce 1539 byla v Praze zřízena mincovna, do které byla nečetná ražba dukátů přenesena. Ta však neměla dlouhého trvání – již v roce 1547 byla pro neuspokojující hospodářské výsledky mincovna zrušena. A s ní pravděpodobně ustala i ražba dukátů. Alespoň písemné prameny o ražbě zlata až do počátku šedesátých let 16.století zcela mlčí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
