Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Jungfraujoch 100 let od zahájení provozu unikátní železnice
Nejvýše položenou evropskou železniční stanici Jungfraujoch, která leží ve stejnojmenném alpském sedle ve Švýcarsku, připomíná stříbrný pamětní medailon Pražské mincovny.
Předlohu pro obě strany ztvárnil výtvarník Luboš Charvát.
Alpská vlaková stanice Jungf raujoch je ve světě železnic skutečnou raritou. Nachází se totiž v nadmořské v ýšce 3454 m, přičemž převýšení vůči v ýchozí stanici v Interlakenu
činí obdivuhodných 2887 metrů. Celá železniční trasa, která měří 30 kilometrů, byla zprovozněna 1. srpna 1912.
Pražská mincovna zpracování grafického návrhu pamětního medailonu ke stému výročí zahájení
provozu na Jungfraujoch zadala výtvarníku Luboši Charvátovi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU