Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.
Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.
Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (2)
Bojanský kostelík
Další bankovkou, na kterou se dnes zaměříme, je bulharská 20leva z roku 1991. Hlavním motivem této bankovky je na aversu vévodkyně Desislava, v dnešní době řečeno – sponzorka výstavby Bojanského kostelíka, který je zobrazen na reversu.
Vévodkyně Desislava pocházela ze šlechtického rodu Asenů a je pro Bulhar y nejoblíbenější ženou středověku. Proto se o ní hodně píše v literatuře a také v básních. Mezi nejvíce viditelné kousky, kterými se zapsala do historie, je právě výstavba Bojanského kostelíka. Ten patří mezi největší památky středověké Sofie a Bulharska vůbec. se nachází na reversu stejné bankovky.
Historie Tento kostelík byl v ystavěn na samém okraji Sofie. Jeho východní křídlo patří mezi nejstarší stavební části, které spadají od konce 10. století, až po začátek 11. století. Jde o malou část nazvanou „apsida cross“ a jedná se o část budovy postavené na vzpěrách, jejíž půdorys má tvar kříže. V těchto částech se nachází právě také nejstarší malby fresek, které byly následně v průběhu 12. a 13.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
