ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (45)
Známky Žatce III – Žatecké zajímavosti
Předmětem předchozí části pojednání o žateckých účelových známkách byly známky hostinců, jejichž výrobní původ byl převážně v ražebně rodiny Lässigů. Některá pohostinství však užívala známky, jejichž zhotovitelé nejsou v současnosti známí. Zastavme se nyní u nich a také u dalších žateckých účelových ražeb.
Hotel Nachtigall1 (obr. A) byl zřízený v 80. letech z hostince Zur Nachtigall založeného v třetím kvartálu 19. století a pojmenovaného podle jeho zřizovatele Franze Nachtigalla. Jsou známé hotelové známky s čísly 84 a 12 (obr. 45–46), jejichž v ýznam však za současného stavu bádání nelze kategoricky interpretovat. Za použití identického lícního razidla byla zhotovená ještě hotelová známka na sklenici piva s opisem GUT FÜR EIN GLAS BIER bez zlomku 1/2 udávajícím objem piva (obr. 47), jaký byl na známkách popsaných v minulém pokračování. Nájemcem výše zmíněného hotelu byl v letech 1903–1904 Wenzl Thumerer. Kromě jeho čtyř známek na pivo, uveřejněných v předchozím díle, jsou známé také čtvercové známky s čísly 16 a 20, jejichž smysl rovněž nelze jednoznačně určit (obr. 48).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích
Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina
z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.
Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2),
Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU