Jan Žižka Vojevůdce očima medailéra
Posledních dvacet let můžeme sledovat zvláštní vztah naší společnosti k osobnosti Jana Žižky z Trocnova. Ateistická většina dnes Jana Žižku vcelku lhostejně míjí jako archiválii, která nemá dnešním lidem co říci.
Jen katoličtí konzervativci mají pořád jasno. Byl to lapka, zločinec, kacířa ničitel kulturních hodnot. Jeho památce v nedávné minulosti velmi
uškodila glorifikace ze strany našich marxistických teoretiků. Ti z něj, pro své propagační účely, vyrobili vůdce revolučních mas, bojovníka proti církvi, svého historického předchůdce.
Ke katolickému soudu dodávám, že Žižkova krutost se rovnala krutosti jeho protivníků a obojí odpovídalo charakteru středověkého válčení. Ke komunistické interpretaci husitského hnutí poznamenávám, že husité byli skuteční boží bojovníci a Žižka sám byl neochvějně věřící křesťan, který by s ateisty neztratil ani slovo.
Vzhledem k tomu, že mluvíme o člověku 15. století, mohli bychom už dnes právem očekávat
v hodnocení tohoto velkého husitského hejtmana nějaký konsensus. Ani podstatně větší národy si nedopřávají přepych obcházet největšího vojevůdce sv ých vlastních dějin. Jde však o osobnost, která polarizovala českou společnost již za svého života a od počátku vzbuzovala buď lásku, nebo nenávist. Obě strany si v ybíraly z Žižkova životopisu, ostatně dosti kusého, jen to, co se jim hodilo. Připomeňme si tedy několik detailů, které nám ho mohou přiblížit bez apriorních ideových soudů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
