Nejkrásnější medailony Karolínská kolekce kompletní
Exkluzivní sadu pamětních medailonů inspirovaných slavnou českou mincí Nové Město pražské ze sady Karel IV., vyrazila Pražská mincovna. Náměty pro čtyři nové tituly vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl.
Zlatá desetitisícikoruna Karel IV. – Nové Město pražské (emise ČNB) se zařadila k legendám české mincovní tvorby. V prestižní anketě každoročně pořádané v USA časopisem World Coin News a nakladatelstvím Krause Publications získala na přelomu tisíciletí titul Nejkrásnější zlatá mince roku 1999. Celá emise je samozřejmě už dávno beznadějně vyprodaná, slavný motiv se však znovu objevil na pamětních medailonech Pražské mincovny, která k jejich ražbě získala autorská práva i souhlas České národní banky.
K motivu připomínajícímu založení Nového Města pražského navíc přibyly další tři návrhy z ateliéru Vladimíra Oppla, takže vznikla zajímavá sada čtyř medailonů tematicky zaměřených na období vlády Karla IV. Zajímavostí je, že tyto návrhy měl autor téměř patnáct let uložené v archivu, původně byly totiž určeny pro pamětní mince České národní banky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ VÝSTAVY v období národního obrození a pozoruhodná medailová ražba z roku 1836
Počátky výstavnictví sahají do dávné minulosti – od evropských středověkých tržnic po pražské trhy 10. století navštěvované arabskými kupci.
Většinou představovaly výsledky lidské práce – různé výrobky jako předměty trhu (zatím bez organizovaného uspořádání). Teprve v 18. století se začalo formovat moderní výstavnictví přinášející kulturní a hospodářskou osvětu. Díky rozvoji přírodních a technických věd postupně začínala převládat hromadná výroba s daleko větším hospodářským vlivem.
Do čela pokrokového a vlasteneckého hnutí se u nás stavěli osvícení šlechtici.1 Svými vlasteneckými, osvětovými, hospodářskými a humanitními snahami a skutky povzbuzovali obrození i v oblasti technické. Jedním ze způsobů jak působit na širokou veřejnost v zájmu rozvoje průmyslové výroby bylo pořádání výstav. Od 2. poloviny 18. století začalo docházet k procesu, při němž se z etnických skupin v různých zemích Evropy staly postupně národy. Svoji národní identitu si začali uvědomovat i Češi, kteří začali proces formování novodobého českého národa a jeho emancipace v rámci habsburské monarchie.2 Za první průmyslovou výstavu svého druhu na světě je považována výstava, která se konala v Londýně v letech 1756–1757. Za první průmyslovou výstavu na evropském kontinentu bývá tradičně označována výstava v pražském Klementinu z roku 1791 tehdy nazvaná „Produkten- und Fabrikenkabinet“, na níž své výrobky představilo 150 vystavovatelů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
