ČÍNA–YUAN [JÜAN] Stručná historie, vybrané emise, související měnové oblasti
Čína (tradiční znaky: 中國, zjednodušené znaky: 中国, hanyu pinyin: Zhōngguó, český přepis: Čung-kuo).
Z hlediska notafilie je studium čínské měny poměrně složitou záležitostí. První zmínka o čínských bankovek pochází z roku 1368–1399, kdy měnovou jednotkou byl tzv. kuan (tzv. Kuan Systém; viz níže), na který v letech 1853–1964 navazoval cash systém s měnovou jednotkou cash (keš). Následoval Tael Systém, platící od roku 1853 do roku 1864. Název jednotky byl taels. Následoval dolarový systém, který byl platný od roku 1909 do období let 1906–1910.
Od roku 1949, kdy skončila tzv. čínská občanská válka, existují dva čínské státy; Čínská lidová republika1, nejlidnatější zem na světě se super velmocenskými ambicemi s hlavním městem Peking a Čínská republika2 územně omezená na ostrov Tchaj-wan (=Tchajwan) s hlavním městem Tchaj-pej. V prvém případě je základní měnovou jednotkou čínský yuan (= jüan; ISO kód CNY, ale často je používán také symbol RMB; v běžném zápise se uvádí nejčastěji ¥, tedy podobně jako je tomu u japonského jenu), dělící se na 1/10 yuanu; 10 ťiao (jiao; 角) a 1/100 – 100 fenů (分). V případě Čínské republiky je měnovou jednotkou tzv. nový tchajwanský dolar (tradiční čínština: 新臺幣 nebo 新台幣; pinyin: Xīntáibì). Tchajwanský dolar má obdobné dělení (1/10; 1/100) jako čínský yuan. ISO kód tchajwanského dolaru je TWD, který se však často nahrazuje zkratkou NT$. Původně platící systém tchajwanský yuan byl v roce 1946 nahrazen dolarovým systémem (1/100; cent; emise 1946 (Year 35 after 1911) Issue).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Královská zkušenost Portrétování královny Alžběty II.
V seznamu litých a ražených medailí, které jsem vytvořil, je hodně korunovaných
hlav.
Bez výjimky šlo vždy o historické postavy související s českými dějinami. Jejich
řada začíná prvními přemyslovskými králi, pokračuje Lucemburky a králem Jiřím
z Poděbrad, až třeba k císaři Rudolfu II. Ode všech jsem měl potřebný historický
odstup, který takové práci prospívá. Jiná situace nastává, když medailérovým
tématem není historický král nebo císař, ale současný panovník. Mám s takovým
úkolem čerstvou zkušenost a jí se týkají následující osobní poznámky.
V závěru loňského roku mi dala Česká mincovna pří ležitost vytvořit portrét britské královny Alžběty II. Jednalo se o jednu ze čtyř zlatých investičních mincí a tahle
měla mít hodnotu 250 novozélandských dolarů. Víc než materiál a nominál mě samozřejmě zajímal scénář a technické parametry, zejména průměr. Ten byl úctyhodný – 65 mm – a ve volbě motivů jsem měl velmi vítanou volnost. Podmínkou byl portrét královny na averzu a motiv vztahující se k osobnosti Jana Amose Komenského na reverzu, samozřejmě s příslušnými texty. Projekt čtveřice mincí měl představit několik v ýznamných osobností našich dějin, jejichž formát není jen domácí, ale také evropský, případně světový. Můj dialog s mincovnou, vedoucí nakonec ke shodě nad finální dvojicí návrhů averzu a reverzu, probíhal prostřednictvím zasílání skenovaných kreseb, jejich obměn a variant. Kreseb bylo hodně a zůstaly mi jako doklad této rozhodující fáze práce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
