NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (1) Světci na středoevropských bankovkách
Podobně jako v případě filatelie se i mnoho sběratelů bankovek zabývá při tvorbě svých sbírek ryze grafickou stránkou věci.
Velmi populární je tak například námětová notafilie zabývající se faunou a florou, architektonickými a přírodními památkami, či významnými osobnostmi veřejného života. Vedle umělců, politiků a slavných vojevůdců se pak lze v našem prostoru setkat i se zajímavým tématem světců a národních patronů, na které se zaměříme v následujících řádcích.
Svatý Václav
Téma národních světců se nevyhnulo ani našim domácím bankovkách. Už za nerealizovaných návrzích z dob první republiky se lze setkat s náboženskými motivy. První realizovanou bankovkou se však stala až protektorátní pětitisícikoruna z roku 1944. Portrét knížete Václava zde vytvořil rytec Tiskárny bankovek Národní banky Protektorátu Čechy a Moravy Jindřich Schmidt, kterému byla předobrazen slavná Myslbekova jezdecká socha na pražském Václavském náměstí. Snahy zařadit portrét našeho hlavního zemského patrona i na papírová platidla se objevovaly už za první republiky, kdy vrcholily především v době tzv. svatováclavského milénia. K realizaci však došlo právě až za Protektorátu. Značnou roli zde hrála především okupační správa, která cíleně zneužívala svatováclavský kult coby důkaz sounáležitosti českých zemí s říší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
ROMAN SHAMILYAN Mistři české numizmatiky
Realizace první ražené medaile se Roman Shamilyan dočkal už v osmnácti letech.
Ve svých dvaceti pak zvítězil v soutěži o minci České národní banky. Rychlé úspěchy talentovanému mladíkovi s arménsko-ukrajinskými kořeny však rozhodně do hlavy nestouply. Roman je vybaven silnou sebereflexí, chutí se zdokonalovat, zároveň je z něj však cítit pokora. A to nejen k umění, které v něm objevil jeho otec a které považuje za dar, ale i k životu samotnému. S manželkou a synem žije v Jablonci nad Nisou, kde v letošním roce ukončí studium na tamní Vyšší odborné škole.
Loni se vám povedl husarský kousek. Vyhrál jste soutěž na minci ČNB, což je obdivuhodné i vzhledem k vašemu věku. Doufal jste v takový úspěch?
Přiznám se, že ne. Dělal jsem totiž ještě jednu minci společně se svým učitelem a většinu svých nadějí jsem vkládal právě do ní. Tuhle vítěznou jsem vlastně za prioritní nepovažoval. Zajímavé je, jak jsem se o vítězství dozvěděl. S kolegou Hanušem jsme se byli podívat v muzeu pošty a tam potkali pána z České mincovny a zeptali jsme se ho, jestli už zná výsledky soutěže. Říkal, že první místo získal někdo z naší školy. No a já jsem stál vedle něj a ptal se na jméno, on mě tehdy neznal, ale medaili nějak popsal a já jsem s nadšením vyhrkl: „Tak to bude moje!“ No, byl jsem velice překvapený a hned radostně volal domů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
