Aurel Stodola
Bratislava - Slovensko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur.
Nová mince je věnována
osobnosti slovenského vynálezce Aurela Stodoly.
Prof. Ing. Aurel
Boreslav Stodola, Dr. h. c. byl vynikající slovenský fyzik, technik,
světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbin.
Ve své vědecké činnosti se zaměřoval na oblast teorie automatické
regulace strojů, položil vědecké základy projekce a stavby parních a
spalovacích turbín. Pro vodní páru vypočítal a aplikoval tzv. Mollierův
entropický diagram, který stále doplňoval. Ve spolupráci s chirurgem
Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval 1915 pohyblivou umělou ruku, tzv.
Stodolovu. Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a noh.
Největší úspěchy dosáhl v oboru parních turbín a jeho výpočty a
konstrukce daly základ tomuto odvětví strojařství.
Tato nová
slovenská pamětní mince je zároveň první slovenskou pamětní mincí s
nominální hodnotou v nové slovenské měně: Euro.
Její nominální
hodnota je 10 EUR. Mince je ražena ze
stříbra vysoké ryzosti 900/1000. Má průměr 34 mm a váží 18 gramů. Náklad těchto mincí
je přísně omezen na 30.000 ks. V špičkovém provedení bylo raženo pouhých
13.300 ks.
Autorem výtvarného návrhu této mince ja pan Miroslav Ronai.
Rytecké úpravy provedl Dalibor Schmidt. Minci razila Mincovňa Kremnica
š.p.
Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek,
je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.
Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.
Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU