Raritní malý groš? Polemika nad článkem z minulého čísla
Nám sběratelům je dáno, že někdy vidíme to, co chceme vidět, a pak slepě hledáme argumenty pro svá tvrzení, i když jsou mylná.
Věda všeobecně (numismatika není výjimkou) je plná hledání nových cest, z nichž některé provází i řada omylů. Noví autoři přepisují pravidla a boří výsledky práce svých předchůdců s železnou pravidelností. Pluto už není planeta, chronologie pražských grošů jsou a budou znovu a znovu převysvětlovány např. díky novým a novým vědecky zpracovaným nálezům. Donedávna se o pražském stodukátu Ferdinanda III. mluvilo jako o medaili...
Po vydání minulého čísla přišel na mou adresu kritický dopis čtenáře:
Vážený pane šéfredaktore, jsem dlouholetým předplatitelem časopisu Mince & Bankovky a na každé nové číslo se vždy těším. Bohužel článkem z čísla 1/2014 uveřejněném na str.28-29 jsem byl zklamán protože je od základu mylný. Autor Karel Čurda zde popisuje „záhadný“ malý groš Rudolfa II. z pražské mincovny a nazývá ho raritou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.
Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.
Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
