300. VÝROČÍ NAROZENÍ MARIE TEREZIE Pamětní mince 200 Kč 2017 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 300. výročí narození Marie Terezie, kterou vydala Česká národní banka 26. dubna 2017 na základě vyhlášky č. 81/2017 Sb.
Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické. V roce 1736 se provdala za Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl v roce 1745 zvolen císařem Svaté říše římské. Měli spolu 16 dětí, 11 dívek a 5 chlapců, z nichž se 12 dožilo dospělosti. Po smrti Karla VI. 20. října 1740 se Marie Terezie ujala panování na základě Pragmatické sankce. Nastoupila do složité situace zastaralé monarchie, nepřipravená na státnické povinnosti. Sousední státy neuznaly její nástupnictví, o které pak musela vést války, které monarchii ještě více oslabily. Východiskem byla modernizace říše, kterou provedla zejména v oblasti finančnictví včetně měny, školství a soudnictví a položila základy reforem i dalších oblastí, uskutečněných až jejími nástupci. V závěru života už byla konzervativnější, což bylo předmětem sporu s jejím synem a spoluvladařem Josefem II. Marie Terezie panovala 40 let a zanechala svých nástupcům částečně reformovaný, na svou dobu poměrně moderní stát. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Coronatus Posonii Bratislavské korunovačné medaily a žetóny (1563–1830)
Problematika korunovácií panovníkov v rôznych európskych krajinách patrí medzi zaujímavé témy, ktoré roky fascinujú bádateľov.
Špecifickú skupinu z nich tvoria uhorské korunovácie, ktoré počas dlhého obdobia prešli rôznorodým a zaujímavým vývojom. Pri tejto príležitosti sa vydávala široká škála medailí a žetónov, ktoré mali zachytiť tento významný akt v živote panovníkov. Práve numizmatické pamiatky vydané pri tejto príležitosti sú predmetom uvedeného príspevku a ich jedinečný výber je v súčasnosti prezentovaný na výstave uskutočnenej na Bratislavskom hrade v dňoch 10. júla 2014 až 18. januára 2015. Výstava sa sústreďuje predovšetkým na bratislavské korunovácie, kde sa v rokoch 1563-1830 korunovala väčšina uhorských kráľov a kráľovien.
Problematika bratislavských uhorských korunovácií je veľmi vzrušujúcou témou nielen z numizmatického hľadiska, ale aj z historického pohľadu. Už počiatky výberu Bratislavy ako miesta korunovácie sú opradené zaujímavými udalosťami. Po páde Budína v roku 1541 sa totiž hlavné mesto Uhorského kráľovstva ocitlo v Tureckých rukách a nastal problém výberu nového hlavného mesta. Rozhodnutie nakoniec padlo na Bratislavu, ktorá sa zákonným článkom č. 49 uhorského snemu z roku 1536 stala novým sídlom správy Uhorského kráľovstva. Svoju činnosť sem premiestnila aj Uhorská komora, ďalej tu boli zasadnutia miestodržiteľskej rady a mesto nadobudlo aj kultúrny a hospodársky význam. Preto je logické, že sa pozornosť nového korunovačného miesta upriamila na Bratislavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
