Ze světa kovových známek (4) Známky městské dopravy
Užívání známek při samoobslužném placení jízdného městské dopravy1 nebylo v českých zemích rozšířené tak jako v sousedním Německu, kde známky vydaly městské dopravní podniky skoro v každém větším městě.
Prvenství u nás a v celém Rakousku-Uhersku má slezská Opava, kde samoobslužné placení jízdného známkami s hodnotami 5 a 10 haléřů bylo zavedeno v roce 1905. V Těšíně byla elektrická dráha spojující nádraží Košicko-bohumínské dráhy se starým městem uvedena do provozu v roce 1911 a i zde byla uplatněna samoobslužná úhrada jízdného kovovými známkami s hodnotami 6 a 12 haléřů. Pro úplnost dodejme, že na našem území vydaly známky městské dopravy i další dopravní podniky – Brna, Českých Budějovic, Liberce, Prahy a Ústí nad Labem2.
Známky se prodávaly s množstevní slevou, kupříkladu v německých Cáchách (Aachen) 12 kusů za cenu 10 (Hasselmann s. 379), prodejní místa byla v kioscích, prodejnách novin, tabáku, později i automatech. Rozmanité nominální hodnoty odlišovaly známky na dětské jízdné a pro dospělé, různé hodnoty někdy diferencovaly vzdálenosti, jaké bylo možné v ceně známky ujet. V některých případech se známky městské dopravy staly na čas součástí drobného oběživa zejména v dobách,kdy jej byl přechodně nedostatek. Jako platební prostředky byly akceptovány drobnými obchodníky a živnostníky. Navzdory této okolnosti nelze tyto ražby řadit mezi nouzová platidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Falza v oběhu Padělky českých bankovek většinou není těžké odhalit
V roce 2010 bylo na území České republiky zadrženo 4986 padělků české měny v hodnotě přes 4,8 milionu korun. Nejčastěji se jednalo o falzifikáty nízké kvality, které by měli občané snadno rozpoznat.
Jedna zadržená bankovka připadala v loňském roce na 70 200 kusů bankovek v oběhu, což je čtyřikrát méně než v zemích eurozóny.
Na pětistupňové škále bezpečnosti, která odpovídá známkování ve škole, lze většinu loni zadržených českých padělků (67 procent) ohodnotit stupněm čtyři, tedy jako méně zdařilé. Jako neumělé loni pracovníci zkušebny platidel ČNB vyhodnotili 26 procent odhalených padělků, a zařadili je tak na poslední stupeň škály.
Nejčastějším objektem padělatelů byly v roce 2010 bankovky v hodnotách 500 Kč a 1000 Kč. Portrét Boženy Němcové nebo Františka Palackého nesla každá šestá zadržená bankovka. Podvodně vyrobené mince měly nejčastěji hodnotu 2, 5 a 20 Kč.
Jedna zadržená česká bankovka připadala loni na zhruba 70 200 kusů bankovek v oběhu. To je asi čtyřikrát méně než v eurozóně, kde je odhalen jeden falzifikát z každých 16 700 pravých eurobankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
