POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)
Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.
Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.
Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
MISTŘI ČESKÉ NUMIZMATIKY Ohlédnutí (1)
Představili jsme vám skutečné celebrity v oboru nízkého reliéfu, jejichž jména se stala pojmem nejen doma, ale i v zahraničí.
Rozhovorem s Petrem Horákem jsme v minulém čísle uzavřeli dlouhodobý seriál Mistři české numizmatiky. Když jsem v roce 2010 přišel s nápadem vyzpovídat několik známých českých tvůrců numizmatiky, rozhodně by mě nenapadlo, že vznikne tak obsáhlá sbírka. V průběhu šesti let vzniklo jedenatřicet dílů doplněných unikátními fotografiemi umělců i ukázkami jejich díla.
A někdy dokonce více v zahraničí, než doma. Nezapomenutelným se pro mě stalo hned první setkání s dnes už nežijícím profesorem Jiřím Harcubou. Pochopil jsem, že mám před sebou člověka, který má nejen specifický přístup k řemeslu, ale i hluboký filozofický vhled. Bytost, která má schopnost podívat se za oponu tohoto světa, člověka, který umí poutavě mluvit, ale také pozorně naslouchat. Rozhovor v jeho nevytopeném ateliéru mě tehdy zaujal natolik, že jsem si nechal ujet rychlík na Moravu a v tom dalším o setkání ještě dlouhé hodiny přemítal. Velkým dojmem na mě zapůsobil také Michal Vitanovský, sochař, medailér, publicista, mimochodem autor Řádu T. G. Masaryka (1990), Řádu Bílého lva (1994) a dalších insignií. Rozhovor s ním jsme přinesli hned v následujícím vydání Mincí a bankovek, tedy v prvním čísle roku 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
