Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
PRAŽSKÝ HRAD NA EURU
První česká euro bankovka (?)
Na veletrhu Sběratel stála 50 korun, ale jeho nominální hodnota je „nula“. Ta prodejní bude asi časem mnohem vyšší. Řeč je o první české „euro suvenýrové bankovce“. Česká republika se tak připojila k sběratelskému fenoménu. Sbírání „zero euro suvenýrů“ je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí sběratelství v Evropě.
Není překvapením, že hlavním motivem „české strany“ bankovky je panorama Pražského hradu. Bankovky na v ýstavišti v ydával speciálně upravený bankomat a podle zkušeností ze Slovenska, kde již v yšlo suvenýrů několik. Byl předpoklad, že všech 8000 kusů (dva z celkových deseti tisíc jdou profesionálním obchodníkům) bude rychle vyprodáno.
Až 400 euro
Není divu, cena prvních slovenských „nulových euro suvenýrů“, které se prodávaly za dvě (opravdová) eura, je dnes i 120 eur (v případě motivu s Bratislavským hradem, na kterém byla tisková chyba). Německé „zero euro“ vydané v limitovaném nákladu v roce 2016 jako suvenýr fotbalového klubu MSV DUISBURG se dnes prodává dokonce za 400 eur.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
