Největší zlatý nuget na světě vážil desítky kilogramů.
Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Sydney - Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Dodnes lze zlaté nugety najít na četných místech v Austrálii, na Aljašce nebo v pouštním písku Kalifornie. Menší i větší nugety nás stále fascinují. Vůbec největší dosud nalezený zlatý nuget byl pojmenován "Welcome Stranger." Byl nalezen 5 února 1869. Jeho nálezci byli John Deason Richard Oates.
Zlaté nugety jsou dnes vzácnější než diamanty. Vyskytují se jen při zemském povrchu a lidé jich nachází stále méně.
I ty největší objevené zlaté nugety již byly přetaveny na zlato. Tento osud potkal bez vyjímky i ten největší z nich. I proslulý nuget Welcome Stranger nalezený pouhé 2,5 cm pod povrchem země a vážící 2520 uncí, tedy asi 78.38 kg byl roztaven stejně jako všechny ostatní.
Největší nalezený nuget, který je ještě stále k vidění v Golden Nugget Casino v Las Vegas byl také nalezen v Austrálii a to v r. 1980. Váží úctyhodných 27 kilogramů.
Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82 procent a 97 procent zlata. Zbývající část tvoří převážně stříbro. Klenotnící popisuji čistotu nugetů jako 20 - 23 karátů.
CHATAM SOFER Vzácná medaile s portrétem bratislavského rabína
Před více než 23 lety přestalo existovat Československo a jeho místo zaujaly dva suverénní nástupnické státy – Česká republika a Slovenská republika.
Mincovna v Kremnici, v níž se od roku 1328 razily jak uherské, tak po roce 1918 i československé ražby, dnes pokračuje v ražbách slovenských oběžných a pamětních mincí a medailí.
Přestože došlo k rozdělení jednotného státu Čechů a Slováků, nemělo by se zapomínat na slovenské mincovní ražby a medaile, které, podobně jako české, si tradičně zachovaly svou vynikající výtvarnou úroveň. Před čtyřmi lety vydala Slovenská národná banka pamětní desetieurovou minci k 250. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů a učenců 19. století bratislavského (pressburgského) rabína Mozese Schreibera, zvaného podle svého díla Chatam Sofer (1762-1839). Autorem výtvarného návrhu mince, která se téměř okamžitě stala velmi vyhledávanou a vzácnou sběratelskou ražbou, je slovenský medailér a rytec Pavel Károly. Čtenáře bych rád seznámil s vzácnou medailí, kterou také krášlí portrét Chatama Sofera. Jedná se o bronzovou medaili brastislavského Múzea židovskej kultúry, jehož ředitelem je profesor PhDr. Pavol Mešťan, DrSc.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
