Nejdražší kabelka na světě v sobě ukrývá přes dva tisíce diamantů
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.
Dnes stojí nejdražší kabelka světa přibližně milion britských liber, což je asi 30 milionů korun.
Platinová kabelka je posázená více než dvěma tisíci diamantů (celkem 208 karátů).
Diamantový pásek může šťastná majitelka sejmout a ozdobit jím svůj krk. Jedná se totiž o speciálně navržený náhrdelník. Oddělit můžete i velký osmikarátový diamant ve tvaru srdce a ten pak nosit jako brož.
Na londýnském klenotnickém veletrhu se kabelka těšila největšímu zájmu a stala se jedním z nejdražších vystavovaných kousků. Své budoucí majitelce zaručí, že bude na každé akci středem pozornosti, ať už jí bude kabelka nedbale viset na rameni, a nebo její dekolt bude zdobit neobvyklý náhrdelník zvýrazněný broží připíchnutou na šatech.
V současnosti platinová kabelka putuje po britských VIP buticích, kde je vystavována.
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
