COOKOVY OSTROVY
Monetární paralelní systém
Cookovy ostrovy jsou exotickou destinací, která má svoji vlastní historii a především je jedna z mála oblastí, kde platí nejen paralelní měnový systém (více níže). Cookovy ostrovy (angl.: Cook Islands, maorsky Kūki ‚Āirani; další názvy: Mangaiské ostrovy, Herveyho ostrovy) je svrchovaný stát a skupina ostrovů ležících v Tichém oceáně.
Historie Cookových ostrovů sahá k roku 1595, když již v 6. století ostrovy osidlovali Maurové. V roce 1595 přistál na jednom z ostrovů (Pukapuka) Španěl A. M. Neyra. Později to byli opět Španělé v roce 1606. Britové přistáli poprvé v roce 1764 na ostrově Pukapuka a pojmenovali jej Danger Island. Mezi roky 1773 a 1779 byly jižní ostrovy souostroví Cookových ostrovů navštíveny Jamesem Cookem (1728–1779) opakovaně. Jméno Cookovy ostrovy dali ostrovům Rusové na počest Jamese Cooka. Poprvé se objevilo na ruských mapách v roce 1814. Zákonným platidlem výhradně na území Cookových ostrovů je tzv. dolar Cookových ostrovů. Ten nemá přidělený symbol v rámci ISO 4217. Je jednak měnou lokální, platící pouze na území Cookových ostrovů a současně je měnovou jednotkou paralelní, když je pevně navázán na novozélandský dolar v poměru 1:1.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Jak se dělá mincovna (13) Oběžné mince nejvyšších nominálů
Není mi známo, proč ČNB při koncipování nové měnové strategie zvolila systém, ve kterém se pro dva nominály používaly mince i bankovky.
Jednalo se o hodnoty 20 Kč a 50 Kč. Zřejmě zde svoji roli sehrála potřeba rychle získat značné množství oběživa a ověřit si vhodnost použitých materiálů s ohledem na jejich životnost v oběhu. Mincovna v této praxi shledávala svoji budoucí příležitost, neboť doufala, že mince nominálů 10, 20 a 50 Kč se v oběhu rychle uplatní a zásoby v trezorech ČNB se budou postupně ztenčovat. Tyto informace ČNB pečlivě tajila, neboť si nechtěla připustit myšlenku, že by se mýlila při odhadech chování lidí a jejich reakcí na nové české peníze. Hlavní otázkou bylo, jak dlouho se mince a bankovky stejného nominálu udrží v oběhu, respektive se vrátí do trezorů ČNB.
Mincovna měla již v roce 1994 jistotu, že začne s ražbou mince 10 Kč, v počtu 20 mil. kusů. Jednalo se o naprosto odlišný materiál, jak od haléřových hliníkových mincí, tak mincí korunových z materiálu ocel s niklovou galvanizací.
Materiál pro minci 10 Kč ČNB zvolila ocel, na kterou je za studena naválcován tenký plátek mědi. Vznikne tak plech sendvičového provedení, kde po obou stranách je patrná světle červená barva mědi a uprostřed se leskne proužek oceli. Mnohokrát jsme ve Schwerte u firmy Deutsche Nickel přímo u válcovacích stolic sledovali, s jakou přesností se nejdříve tvoří ocelový plech a následně se na jeho povrch z obou stran naválcuje slabá vrstva mědi. Jednalo se o unikátní technologii, na kterou byli technici ve výrobě právem pyšní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
