POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)
Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.
Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.
Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
VPÁDY PŘEMYSLA OTAKARA II. NA SLOVENSKO vo svetle nálezov mincí
V uvedenom príspevku sa budem venovať pomerne krátkemu časovému úseku v dejinách dnešného Slovenska.
Spomínané obdobie môžeme vymedziť rokmi 1271-1273, prípadne 1277/78 kedy nezhody medzi uhorskými kráľmi Štefanom V. (1270-1272), Ladislavom IV. Kumánskym (1272-1290) a rakúskym vojvodom Přemyslom Otakarom II. (1251-1276) prerástli do otvoreného vojenského konfliktu.
Tento konflikt vyústil až do vojenských vpádov Přemysla Otakara II. na územie dnešného juhozápadného Slovenska, ktoré bude aj predmetom nášho skúmania. Prvá výprava Přemysla Otakara II. sa začala v polovici apríla 1271 a bola reakciou na vyplienenie Dolného Rakúska Štefanom V. v roku 1270. V rámci tohto ťaženia dobyli Přemyslove vojská väčšiu časť juhozápadného Slovenska. Okrem menších opevnení a hradov ako Devín, Stupava, Svätý Jur, Pezinok a Červený Kameň sa mu podarilo dobyť aj väčšie mestá, vrátane Bratislavy a Nitry. V rámci tohto ťaženia však došlo len k jedinej väčšej bitke, ktorá sa odohrala 2. júla 1271 pri Mošoni. Tá sa skončila jednoznačným víťazstvom Přemyslových vojsk.Ešte v tento deň došlo k podpísaniu mieru medzi oboma panovníkmi. Nepriateľstvo a napäté vzťahy medzi súperiacimi stranami však pretrvávali aj naďalej a neskončili sa ani po nástupe Ladislava IV. na uhorský trón. Krátko po prvej výprave sa začala opäť vojna medzi oboma kráľmi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
