Bhútán Stručné poznámky k notafilii
V úvodu je potřebné vzpomenout vývoje bhútánského monetárního systému. Základní měnovou jednotkou je 1 ngultrum.
Ten byl zaveden v roce 1974, kdy vystřídal bhútánskou rupii. Bhútánská rupie byla v paritě s indickou rupií (viz dále), která v Bhutánu obíhala společně s rupií bhútánskou.
V roce 1928 se začala razit mince v hodnotě půl bhútánské rupie, označována jako 1 tikčung. Podobnou mincí byla zlatá mince 1 sertum, která odpovídala 100 bhutánským rupiím (v téže paritě indickým rupiím). Byla určena výhradně sběratelským účelům.
Prvním emitentem bankovek Bhutánu byl Royal Government of Bhutan.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
JEJÍ VELIČENSTVO MARIE TEREZIE
Když se před 300 lety Marie Terezie 13. května 1717 narodila, přijali to její rodiče, vídeňský dvůr i celá Vídeň s rozpaky.
Oslavy narození druhého dítěte císařsko-královského páru byly provázeny zklamáním, že je to dcera, a nikoli mužský potomek, který by se stal následníkem trůnu. Její rodiče byli ještě mladí (32 a 26 let) a mohli doufat, že se jim později narodí chlapec. Proto mohla Marie Terezie prožívat vcelku bezstarostné dětství, aniž by se ji kdo snažil vychovávat k budoucímu poslání panovnice v rozsáhlé habsburské říši. Bezstarostnost a poklidnost dětství a mládí Marie Terezie kontrastuje s pozdějšími problémy po převzetí vlády v monarchii. Doba její čtyřicetileté vlády byla naplněna nepřetržitým proudem vzrušujících dějů, rozmanitých událostí a významných přeměn.
Marie Terezie byla dcerou císaře Karla VI.1 a jeho choti Alžběty Kristýny.2 Pokud bychom chtěli charakterizovat dlouhé období vlády Karla VI., byl by jistě jedním z nejdůležitějších faktorů veškeré jeho politiky boj o prosazení tzv. Pragmatické sankce.3 (obr. 01) Karel VI. ji vydal již v roce 1713, tedy v době, kdy ještě neměl žádné děti. Tento právní dokument z 19. dubna 1713 obsahoval dvě obzvlášť důležité zásady. Zaprvé Karel VI. prohlásil své državy za „indivisibiliter ac inseparabiliter“, za nedělitelné a nerozdělitelné,4 a vytvořil tak v duchu šlechtického práva majorát5, který mohl být děděn pouze nerozdělený. Poprvé tak byla habsburská monarchie v oficiálním dokumentu chápána a uznána jako celek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU