Slované v pravlasti: Mezi tyranskou knutou a mečem Gótů - 1912
První obraz celé série zobrazuje slovanského Adama a Evu, kteří se skrývají před nájezdníky. Výjev je datován do doby mezi třetím a šestým stoletím našeho letopočtu. Jejich bílá roucha symbolizují čistotu a nevinnost. Což kontrastuje s plameny vesnice, kterou podpálili vojáci v pozadí. Nejzajímavější částí obrazu je však levitující trojice na pravé straně: nejvíce výrazný je uprostřed stojící pohanský kněz, který se modlí za slitování pro své ovečky. Pod jeho levou rukou je skloněna dívka se zeleným věncem jako symbolem míru. Zatímco pod pravou rukou je mladý bojovník, který má představovat spravedlivou válku. Poselství skryté v obrazu sděluje, že v budoucnu musí Slované bojovat za svou svobodu.
Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů přenesených na pamětní ražby z drahých kovů.
Alfons Mucha si přál zachytit dějiny Slovanstva v kolekci obrazů, která by symbolizovala jejich cestu dějinami. S myšlenkou vytvoření Epopeje si pohrával už na začátku 20. století, nicméně kvůli nedostatku financí musel myšlenku odložit. Po svatbě s Marií Chytilovou v Chicagu nachází průmyslníka Charles R. Cranea, který byl ochoten nést veškeré náklady spojené s vytvořením Slovanské epopeje. Mucha se vrátil roku 1910 do rodné země, aby si pronajal část zámku na Zbirohu a zde tvořil Slovanskou epopej, jež mu dohromady zabrala 18 let života.
Dokončil ji roku 1928, kdy ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a veškerému československému obyvatelstvu.
Cyklus číslovaných pamětních medailí s motivy Slovanské epopje
bude vydáván v letech 2015-2018.
