E-shop



Oběhové mince České republiky

Mince České republiky byly poprvé vydány v roce 1993 v nominálních hodnotách 10,20 a 50 haléřů, 1,2,5,10,20 a 50 korun českých a všechny se běžně uplatňovaly v peněžním oběhu.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.

Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.

Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (1) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – František II.)
V minulých číslech M&B jsme se seznámili s nejdůležitějšími historickými událostmi, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí.

Kromě toho byly představeny oficiální inaugurační a holdovací ražby vládnoucích habsburských panovníků v provinciích Brabant a Flandry.

Jednalo se medaile a žetony císaře Karla VI., jeho dcery Marie Terezie a jejích synů z dynastie habsbursko-lotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. Přehled oficiálních ražeb uzavřely medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II. Již v loňském roce jsme se na stránkách časopisu M&B seznámili s historií a pamětními ražbami starobylého města a provincie Namur.1 Další část tohoto pojednání opět přináší přehled zajímavých pamětních ražeb, které připomínají, jak v průběhu 18. století některé provincie a města v Rakouském Nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům. Než se ale začneme plně zabývat zmíněným tématem, vrátíme se ještě krátce téměř na samý začátek vstupu Habsburků do historie nizozemských provincií a to prostřednictvím několika pozoruhodných a krásných ražeb připomínajících sňatek devatenáctiletého habsburského arcivévody Maximiliana (pozdější římský král a císař Maximilián I.) s Marií, dcerou Karla Smělého2 a dědičkou Burgundska.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

www.Mince-cnb.cz - Mince České národní banky (ČNB) a Národnej banky Slovenska (NBS). Medaile Pražské mincovny a.s. (PMI) ©2003-2022 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.