NA CESTĚ PO BARMĚ Exotické bankovky v praxi
Katalogové znalosti mincí a bankovek jsou jistě mezi sběrateli vítány.
Čas od času ale máme to štěstí, že se s námi o své zážitky podělí skutečný cestovatel, který kromě detailů ochranných prvků a uměleckých výtvorů sleduje také běžný život exotické měny. Tak to bylo i v případě Jana Žejdla.
Barmskou měnu Kyat (čti: čat), (1MMK = 100 Pya), není možné směnit za hranicemi Barmy. Před cestou do Barmy se na tento fakt musí každý turista připravit. Bankomaty na výběr peněz jsou k dispozici jen ve velkých městech a rozhodně ne na každém rohu, proto je lepší mít s sebou dostatek peněz v eurech, anebo v amerických dolarech. Současná cena jednoho dolaru je zhruba 1300 kyatů a je možné najít banky nebo směnárny s výhodným kurzem, kde rozdíl mezi nákupem a prodejem dolaru je pouhých 5-10 kyatů. Dolarové bankovky nesmí být emitovány před rokem 2006 a musí být v perfektním stavu. Pouhé milimetrové natržení, nebo poškození vzniklé častým ohýbáním bývá důvodem k odmítnutí směny. Vyměněné kyaty však tato kritéria ani zdaleka nesplňují. Bankovka s nejvyšší hodnotou 10 000 kyatů (cca 200 Kč), vydaná teprve roku 2012, není příliš častá. Ve směnárně vám proto spíše vyplatí balík pětitisícovek, vydávaných od roku 2009.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Pražský groš Ladislava Pohrobka
Český a uherský král Ladislav Pohrobek (1453-1457), syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské, se narodil po smrti svého otce 12. 2. 1440 a proto je znám pod historickým přízviskem „Pohrobek“.
Uherským králem se stal roku 1452 a 28. 10. 1453 byl zvolen českým králem. V době jeho nezletilosti vykonával správu země v Čechách Jiří z Poděbrad zvolený za zemského správce na sněmu v roce 1452.
Ladislav se téměř výhradně zdržoval mimo Čechy a energický, politicky nadaný šlechtic z východních Čech, Jiří z Poděbrad, za něho provedl řadu opatření k upevnění královské moci i majetku. Zároveň ale sám rozvíjel vlastní vladařskou koncepci opírající se o kališnická města i nižší šlechtu.
K pravidelnému ražení grošů tehdy nedošlo. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů a feniků v Kutné Hoře, ale zdá se, že pokud se týče grošů, nebyl výnos proveden. Jen u příležitosti návštěvy mladého krále v Kutné Hoře (nebo ke korunovaci?) bylo k jeho poctě raženo pouze omezené množství grošů s Ladislavovým jménem. Tyto pražské groše proto patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách. Jeden z těchto Ladislavových grošů je uložen ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. V několika kusech také existují tlusté pražské groše tohoto panovníka. V poměrně velkém množství byly raženy Ladislavovy uherské dukáty i drobné stříbrné nominály (uherské denáry) v mincovně Kremnice.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
