Ze světa kovových známek (12) Hrací známky II.
Hrací a reklamní známky výrobců výherních automatů tvoří další etapu v historii
českých účelových známek, jež byly spojené se zábavou.
Již na sklonku éry Rakouska-
Uherska se v restaurantech objevovaly první výherní automaty - import amerických,
anglických a německých modelů. Poměrně u nás rozšířený a snad i domácími výrobci
kopírovaný byl německý výherní automat Bajazoo, na kterém výše výhry záležela na
obratnosti hráče1. Zde uvedená známka (obr. 1) je přisuzována berlínskému výrobci
automatů Bajazzo firmě Giese & Co. Berlin. (Menzel 2005: 96).
Po první světové válce se i u nás rozběhla výroba rozličných automatů, hrací nevyjímaje. Centrum výroby bylo v Semilech, kde od poloviny dvacátých let XX. století působilo několik výrobců. První hrací automat v Čechách sestavila firma Josef Mach Semily, jež výherní automaty nejen vyráběla, ale také je v okolních pohostinských podnicích i provozovala, na což jako první v Semilech měla od roku 1926 licenci. Vyráběla hrací automaty s názvy Forma, Mars a Xylotyp a kopie německých nevýherních automatů. S výrobou výherních automatů skončila před druhou světovou válkou. Další tři semilské výrobce výherních automatů připomínají jejich výrobky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
