UPOZORNĚNÍ: Vážení klienti, nabízíme vám omezené množství stříbrných mincí Britannia 2023 s portrétem Elizabeth II. Nabídku naleznete na stránce Britannia 2023.
E-shop



Evropská investiční mince

Zlato bylo vždy spolehlivým prostředkem pro bezpečné uložení úspor. V každé době. Za všech okolností. Využijte i Vy příležitost zajistit si své vlastní zlaté rezervy. Nakupujte investiční zlaté mince pravidelně ve velikosti a v ceně, která vyhovuje Vašim potřebám. Evropské investiční mince jsou dostání exkluzivně na zlate-mince.cz

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
5000 Kč 2014 Železobetonový most v Karviné-Darkově na zlaté minci ČNB
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v Karviné-Darkově.

Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v KarvinéDarkově. Nominální hodnota mince je 5000 Kč. V rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB v letech 2011–2015 připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území, je tato mince osmou v pořadí. V prodeji je od 14. října 2014.

Most v Karviné-Darkově patří k významným technickým památkám. Jeho autor, vídeňský stavitel Ing. Rabe, použil při stavbě jedinečné řešení tzv. odlehčeného železobetonového obloukového Vierendeelova nosníku v horním oblouku, navíc s prostorově působivým příčným ztužením v podobě trojice dominantních vodorovných prutů se střední příčkou. „Technické provedení mostu v Karviné-Darkově je zcela unikátní, což je patrné na první pohled. Jsem rád, že tato stavba zůstala zachována a ke zvažovanému stržení po povodních v roce 1997 nakonec nedošlo,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.



Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.

Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.

Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

www.Mince-cnb.cz - Mince České národní banky (ČNB) a Národnej banky Slovenska (NBS). Medaile Pražské mincovny a.s. (PMI) ©2003-2022 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.