Jak se dělá mincovna (17) Pamětní mince s hologramem
Mnoho úspěšných lidí o sobě tvrdí, že nejlepší pro úspěch je jít vlastní neprošlapanou cestou a na jejím konci, po lopotných strastech a překonávání překážek, se kýžený úspěch dostaví.
Zpravidla se neříká, jak dlouho snažení trvalo a kolik obětí zmíněný chodec na vlastní cestě musel přinášet. Tuto cestu pro mincovnu jsem nechtěl volit. Jednak jsme měli málo času a přinášet oběti nebylo jaksi v módě. Hledal jsem cestu co nejkratší a úspěchy, které jsme viděli v ostatních mincovnách, byly tak blízko – jen po nich sáhnout. Proč ne, když vše šlo tak nějak úplně samo.
Zvládnutí ražeb oběživa, pamětních stříbrných a zlatých mincí na konci roku 1995 dávalo mincovně velké perspektivy. Navíc šikovně stanovené ceny přinášely výrazné ekonomické efekty. Mincovně se v letech 1994 až 1998 opravdu výborně dařilo. Někdo by řekl, že po takové prudké horečce musí zákonitě přijít vychladnutí. Naštěstí nepřišlo.
Mincovna už všechno uměla a proof ražby zvládala na výbornou. ČNB neváhala svoji spokojenost i fakticky vyjádřit. Koncem roku 1995 s Bižuterií Českou Mincovnou a. s., jak majitelé svoji firmu nechali nově přejmenovat, uzavřela pětiletou smlouvu na výrobu oběživa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (2)
Bojanský kostelík
Další bankovkou, na kterou se dnes zaměříme, je bulharská 20leva z roku 1991. Hlavním motivem této bankovky je na aversu vévodkyně Desislava, v dnešní době řečeno – sponzorka výstavby Bojanského kostelíka, který je zobrazen na reversu.
Vévodkyně Desislava pocházela ze šlechtického rodu Asenů a je pro Bulhar y nejoblíbenější ženou středověku. Proto se o ní hodně píše v literatuře a také v básních. Mezi nejvíce viditelné kousky, kterými se zapsala do historie, je právě výstavba Bojanského kostelíka. Ten patří mezi největší památky středověké Sofie a Bulharska vůbec. se nachází na reversu stejné bankovky.
Historie Tento kostelík byl v ystavěn na samém okraji Sofie. Jeho východní křídlo patří mezi nejstarší stavební části, které spadají od konce 10. století, až po začátek 11. století. Jde o malou část nazvanou „apsida cross“ a jedná se o část budovy postavené na vzpěrách, jejíž půdorys má tvar kříže. V těchto částech se nachází právě také nejstarší malby fresek, které byly následně v průběhu 12. a 13.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
