KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand
V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.
Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (2) Řecko – země, kde mince promluvily
Písmo na mincích a medailích? O čem se tady dá psát? Je to přece jasná a samozřejmá věc.
Třeba to ale tak samozřejmé a jasné není a bližší seznámení může překvapit. Vítejte tedy do světa skrytých významů a nenápadné krásy. Staré Řecko je naší první zastávkou.
Mramorové tělo bohyně Artemis s množstvím ňader by cizince, který navštívil Efes poprvé, asi překvapilo. Dvě chrámové kněžky, které si daly pod sochou schůzku, však zpodobení své paní dobře znaly. Setkaly se ostatně kvůli jiné věci. „Tohle jsi mi chtěla ukázat, Zoé?“ zeptala se ta starší a otáčela v prstech nově vyraženou minci. „No co, drachma se včelou, jenom nějak divně ozdobená.“ „To je právě to, Xenie, teď už všude berou jen tyhle. A ty ozdoby, o kterých mluvíš, to jsou znaky jména našeho města. Přečetla mi je představená. Ale neboj, všechny staré drachmy bez znaků nám město vymění.“Naše fiktivní scéna předvádí situaci, která se mohla odehrát při prosazení písma do mincovního obrazu. Trasy vývoje dvou velkých starověkých vynálezů, písma a mince, se v jednom okamžiku prostě musely protnout. Až do té chvíle si písmo vystačilo s hliněnou tabulkou nebo kamennou deskou. Mince se zase dlouho spokojovala se svou ranou formou kousku kovu, na kterém vladař vyraženým reliéfem zaručoval její hodnotu. Pak se ale něco změnilo, snad v myšlení lidí, možná v pravidlech obchodování. Dosavadní reliéf hlavy boha nebo figury zvířete už nestačil. Mincovní obraz doplnilo písmeno. Byl to historický okamžik, protože teprve jím se mince stala kompletní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU