Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.
S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.
Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.
Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.
Matyáš Bernard Braun
Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU