Jiří z Poděbrad (23. 4. 1420 – 22. 3. 1471) – český král a vynikající diplomat, usiloval o vytvoření unie evropských států. Stabilizoval České království, rozvrácené válkou.

Obratný politik a diplomat Jiří z Poděbrad bývá často označován jako husitský král, přestože podle historiků typickým představitelem husitského hnutí nebyl. Ostatně u Lipan bojoval na straně Panské jednoty. Pravdou ale je, že přijímal podobojí a jeho příbuzní se účastnili husitských válek na straně Jana Žižky. Jiříkův otec Viktorin Boček se po Žižkově smrti hlásil k Sirotkům, legendárního vojevůdce však přežil o pouhé tři roky. Po smrti svých strýců začal Jiřík spravovat rodinné panství a majetek se mu dařilo úspěšně rozšiřovat, až se stal nejbohatším mužem v zemi. Díky tomu mohl získávat velký vliv na politické dění v Českém království, které po skonu císaře Zikmunda zmítala anarchie.

Roku 1448 dobyl Prahu ovládanou katolickými pány a do úřadu tam uvedl kališnického arcibiskupa Jana Rokycanu. Už čtyři roky poté byl sněmem vybrán za zemského správce a funkci vykonával i po nástupu nezletilého krále Ladislava Pohrobka. V době pětiletého správcovství se Jiřímu podařilo stabilizovat poměry v rozvrácené zemi a vrátit českému státu mezinárodní respekt.

Českým králem byl Jiří z Poděbrad zvolen na Staroměstské radnici v březnu roku 1458, po předčasné Ladislavově smrti. Nového krále zprvu podporoval i papež Pius II., který si představoval, že Jiřík přestoupí na katolickou víru a kališnictví vymýtí. Poděbrad ale nijak výrazněji proti husitům nevystoupil, což papeže rozzlobilo do té míry, že proti němu vyhlásil křížovou výpravu.

Jiří z Poděbrad se proslavil pozoruhodnou aktivitou, když navrhoval vytvoření mírové unie evropských států, čímž o několik století předběhl svoji dobu. Král zemřel nečekaně 22. března 1471. Jeho heslo Pravda vítězí, dodnes zdobí standartu prezidenta České republiky.