Novela zákona o DPH se dotýká i investičního zlata!
Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Mezi nové požadavky patří především to že i slitek musí být číslovaný.
Takto číslovány dle požadavků novelizovaného zákona jsou například slitky švýcarského rafinéra Argor-Heraeus nebo Münze Österreich. Velká část světové produkce certifikovaných rafinérů však číslována vůbec není, nebo jsou slitky číslovány pouze na certifikátu, případně jsou číslovány pouze ve vybraných velikostech.
Nákup nečíslovaných zlatých slitků v Čechách se tak nyní zájemcům o 19 procent prodraží.
Prodeje investičních zlatých mincí ( tzv. Gold Bullions ) se žádná úprava netýká.
Heraldika na mincích a medailích (2) Středověk – krása střídmosti a sdělnosti
Pro heraldiku bylo celé 14. a částečně i 15. století zlatým věkem.
Erby byly vytvářeny a užívány s respektem a přirozeným vkusem. Tomu také odpovídala péče věnovaná jejich provedení. Obsah i forma byly v rovnováze. To všechno platilo také pro mincovní obrazy. Jejich umělecká úroveň snese bez potíží srovnání se znaky na gotické architektuře, v knižní i na nástěnné malbě, na tapiseriích i na dílech uměleckého řemesla.
Jednoho zimního dne roku 1300 přijal král Václav II. na pražském hradě svého kancléře Petra z Aspeltu provázeného třemi cizinci. Kancléř, jinak také basilejský arcibiskup a vynikající diplomat, byl pro krále Václava, předposledního Přemyslovce na českém trůnu, nenahraditelným rádcem. Také toho dne přicházel v závažné věci. Na řadě byla mincovní reforma, kterou kancléř pomáhal připravovat. Král věřil, že Rinieri, Appardi a Cino, tři odborníci z Florencie, které Petr z Aspeltu angažoval, odevzdají dobrou práci. A nezklamal se. Ještě v červnu téhož roku byla zaražena jeho „věčná mince“ pražský groš.
Nové platidlo sice nebylo věčné, razilo se však takřka 250 let a jeho význam byl už na počátku mimořádný. Pražský groš se stal jedním ze symbolů politické a ekonomické síly Českého království ve 14. století. Tomu odpovídala i výtvarná podoba mince. Šťastně se v ní snoubily umělecké vlivy italské a francouzské, tedy ne už jen německé, jako v minulém století. Razidla byla prací italských mistrů a inspirací byl francouzský groš z Tours.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.