Jablonec nad Nisou – na město byl Jablonec nad Nisou povýšen císařem Františkem I. v roce 1866. O dva roky později se stal sídlem okresního hejtmana.
První zmínka o osadě na místě dnešního města pochází z roku 1356. Poměrně bezvýznamné místo se začalo rozvíjet za nejvyššího pražského purkrabího Jana z Vartenberka, který panství původně zvané maloskalské koupil v roce 1538. Nový majitel pozval zkušené německé sklářské odborníky z Krušnohoří a oblasti Lužických hor, aby oblast kolonizovali. K jejich řemeslu totiž kraj poskytoval dostatek nutných surovin: písku, dřeva i vody z řeky Nisy.
První sklářská huť byla na území dnešního Jablonce založena v roce 1548.
Za třicetileté války byl Jablonec vypálen a přeživší obyvatelstvo evangelického vyznání z velké části odešlo do exilu. Mezi majitele maloskalského panství patřil i vojevůdce a mocný politik Albrecht z Valdštejna, ještě v době třicetiletého konfliktu majetek získal šlechtický rod Des Fours. Jako sklářské město začal Jablonec opět vzkvétat od druhé poloviny sedmnáctého století a poptávka po produktech tamních sklářů rostla nejen uvnitř království, ale také v zahraničí. Mezi dominanty města patří Nová radnice, která byla vystavěna v letech 1931-33. Ve stejném období vznikl i kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.