Jozef Karol Hell (15. května 1713 - 11. března 1783) – slovenský inženýr a vynálezce, významný konstruktér důlních čerpacích strojů.

Jozef Karol Hell se narodil v rodině důlního technika Matěje Kornela Hella v hornickém městě Banská Štiavnica. Jeho mladší bratr Maxmilián se později stal světově uznávaným astronomem.

Významným mezníkem se pro technicky nadaného J. K. Hella stalo studium na báňské škole v Banské Štiavnici v roce 1737. Do tajů hydrauliky a mechaniky pronikal u respektovaného profesora Samuela Mikovínyho. Oba se později díky účinným technickým řešením podíleli na rozvoji tamních dolů. A úkolů před nimi stálo více než dost.

Šachty v banskoštiavnickém revíru se potýkaly s častými zátopy, s nimiž si jednoduchá čerpadla poradit nedokázala. Problém, kvůli němuž hrozilo dokonce zavření dolů, a který se nepodařilo vyřešit ani anglickému konstruktérovi Isaaku Potterovi, odstranil díky svým čerpadlům až J. K. Hell.

Už ve svých pětadvaceti letech postavil účinný dřevěný vahadlový stroj, kterým dokázal za minutu odčerpat téměř dvě stě litrů vody do výšky 80 metrů. Soustava těchto strojů pracovala ve štiavnickém dole Sieglisberg a tahala vodu až z hloubky 162 metrů.

Svými průkopnickými konstrukcemi se Jozef Karol Hell zapsal do dějin světové techniky. Uplatnění našel především jeho vodosloupcový čerpací stroj, který vynikal vysokou účinností i dlouhou životností. Použit byl například i při důlních zátopech v americké Arizoně, nebo při čerpání ropy v Pennsylvanii. Hell zkonstruoval také zařízení na čištění a vhánění čerstvého vzduchu do šachet. Tento výjimečný konstruktér zemřel ve svém rodišti v Banské Štiavnici.