Blanka z Valois (1316 – 1. 8. 1348) – moravská markraběnka, česká a římskoněmecká královna, první manželka Karla IV.
Blanka z Valois, pokřtěná jako Markéta, byla dcerou francouzského hraběte Karla z Valois a jeho třetí ženy Mahaut ze Châtillonu. Za Karla ji rodiče provdali v roce 1323 v Paříži. Oba stejně staří, avšak nezletilí manželé vyrůstali odděleně. Žít spolu začali až poté, kdy Blanka v roce 1334 dorazila i s doprovodem do Prahy. Českou královnou se stala 2. září 1347. Rok na to Blanka po krátké nemoci zemřela. S Karlem IV. měla dvě dcery.
Anna Falcká (26. 9. 1329 – 2. 2. 1353) – česká a římskoněmecká královna, druhá manželka Karla IV.
Rodiči Anny byli falcký kurfiřt Rudolf II. a Anna Tyrolská z falcké větve rodu Wittelsbachů. S Karlem byla Anna oddána v roce 1349 v městě Bacharachu na řece Rýn. Český král tímto promyšleným skutkem naklonil na svou stranu politické protivníky: Witelsbachové totiž předtím podporovali Karlova konkurenta a římského vzdorokrále Günthera ze Schwarzburgu. Na celý jejich rod byla přitom uvalena klatba, a tak Karel u papeže vymohl její zrušení. Kromě vděčnosti bývalých nepřátel získal sňatkem i nárok na část falckého dědictví.
Královnou byla Anna Falcká korunována počátkem listopadu 1349 v rozestavěné katedrále svatého Víta. Začátkem následujícího roku se jí narodil syn Václav, který však v necelých dvou letech zemřel. O rok později pozemský svět opustila i sama Anna Falcká.
Anna Svídnická (1339 – 11. 7. 1362) – česká, německá a římská královna, římská císařovna. Třetí žena Karla IV.
Otcem Anny Svídnické byl vévoda Jindřich II. Svídnický, matkou uherská princezna Kateřina. Když byly Anně čtyři roky, otec zemřel a ona s matkou vyrůstala na budínském dvoře. Karel IV. si mladou Annu původně vyhlédl jako budoucí nevěstu pro svého syna Václava. Ten však v necelých dvou letech zemřel, a když o rok později skonala i jeho manželka Anna Falcká, rozhodl se s Annou Svídnickou oženit sám. Svatba se konala 27. května v Budíně, 28. července byla Anna korunována na českou královnu a 9. února 1354 se stala i královnou německou. Společně s Karlem IV. pak byla pátého dubna 1355 korunována v bazilice svatého Petra v Římě. Císařský pár se prvního potomka, dcery Alžběty, dočkal o tři roky později, vytoužený následník Václav přišel na svět v roce 1361. Následujícího roku mladá císařovna při dalším porodu zemřela a Karel IV. se stal opět vdovcem.
Alžběta Pomořanská (1346 nebo 1347 – 14. února 1393) – česká královna a římskoněmecká císařovna. Poslední žena krále Karla IV.
Otcem Alžběty byl pomořanský vévoda Bogislav V., její matka, také jménem Alžběta, byla dcerou polského krále Kazimíra III. Velikého. Se svou poslední manželkou se Karel IV. oženil 21. května 1363 v polském Krakově. Stejně jako předchozí sňatky, byl také tento z velké části pragmatickým tahem: císař jím narušil protilucemburskou opozici, do níž patřil i vévoda Bogislav. Českou královnou se Alžběta stala 18. června 1363 v Praze, korunu ji na hlavu usadil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Už tři dny předtím byl za následníka trůnu určen Karlův syn Václav IV. z předchozího manželství, což sebevědomá Alžběta nesla těžce. Za římskou císařovnu byla korunována papežem Urbanem V. prvního listopadu 1368 v Římě. Karlovi Alžběta porodila čtyři syny a dvě dcery, přičemž Anna se později stala anglickou královnou a Markéta se provdala za norimberského purkrabího Jana III. Hohenzollerna. Synové byli: pozdější císař Zikmund Lucemburský, Jan Zhořelecký, Karel a Jindřich. Alžběta zemřela v Hradci Králové, který byl věnným městem českých královen. Její ostatky jsou uloženy v královské hrobce v katedrále svatého Víta.
