Vodní hamr v Dobřívi  Vodní hamr v Dobřívi

Česká národní banka vydává dne 5. května 2010 do oběhu devátou, a tedy předposlední, zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví. Tématem mince je hamr v Dobřívě, největší manufakturní hamr na našem území, který byl s účinností k 1. červenci 2010 vyhlášen národní kulturní památkou.

Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,55 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Tématem lícní strany mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází český lev, vpravo od něj je moravská orlice a po jeho levé straně je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při levém, horním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Značka České mincovny je umístěna vlevo od označení nominální hodnoty mince.

Na rubové straně je ztvárněno vnitřní vybavení hamru v Dobřívě – nadhazovací kladivo a v průhledu vodní kolo, které jej pohání. Při levém, horním a pravém okraji mince je opis „HAMR V DOBŘÍVĚ“ a ročník ražby „2010“. Při levém spodním okraji mince vedle zobrazení hřídele jsou umístněny iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Jaroslava Veseláka, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „J“.

 

Vodní hamr v Dobřívi 

V Dobřívě se železo vyrábělo od počátku 14. do poloviny 20. století. Existovaly zde prvotní výhně na přímou výrobu železa z rud, vysoké pece (od r. 1614 do r. 1817), zkujňovací hamry (do 60. let 19. stol.), pudlovna a válcovna v období technické revoluce (do r. 1903) a konečně i nářaďový hamr (v provozu do r. 1949).

Horní hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v ČR s expozicí přístupnou v turistické sezóně. Dnešní zděná budova byla postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století, z r. 1901 a z části i z pozdější doby. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo a z něj se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol. na výrobu těžkého kovaného nářadí.

V obci se dále nachází budova bývalé válcovny z r. 1856, vodoenergetické příslušenství hutí, správní budova železáren, most z 2. poloviny 18. století se sochami sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého a architektonicky hodnotné zemědělské usedlosti a dělnické domy. V blízkém objektu Staré hospody je pamětní síň Jindřicha Mošny.

Ve vodním hamru se každoročně v květnu konají "hamernické dny" s ukázkami prací uměleckých kovářů a doprovodným programem.

Vodní hamr v Dobřívi 

Text: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech
Fotografie: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech