Česká národní
banka vydává dne 19. března 2003 do oběhu pamětní stříbrnou 200 Kč
minci ke 150. výročí narození Josefa Thomayera.
Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou
a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i
reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení
(tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého
lesku a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ
BANKA * Ag 0.900 * 13 g *".
Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny
obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí
je 13 g, průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí
jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm,
v hmotnosti nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra nahoru 1%.
Na lícní straně je český lev v obdélníkovém štítu a pod ním název
státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnota mince se zkratkou
peněžní jednotky. Pod nominální hodnotou mince je lékařský symbol - číše
ovinutá hadem a za ní vavřínová snítka symbolizující literární
tvorbu dr. Thomayera. Vyobrazení doplňují iniciály autora lícní strany
mince, akademického sochaře Ladislava Kozáka, a značka České mincovny v
Jablonci nad Nisou, která minci razila. Na rubové straně dvousetkoruny je
portrét dr. Josefa Thomayera, přes jehož spodní část leží text
"JOSEF THOMAYER" a letopočty "1853 - 2003". Jsou zde rovněž
iniciály autora návrhu této strany mince, studenta AVU Josefa Oplištila.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu, zhotovená na polokartónu světle modré barvy. Mince je vyobrazena
stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je
dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je
společná.
MUDr. Josef Thomayer
Josef Thomayer se
narodil 23. března 1853 v chodském Trhanově v rodině zahradníka.
V letech 1863-71 studoval na gymnáziu v Klatovech, poté na lékařské
fakultě v Praze, kde roku 1876 získal doktorát. Byl žákem MUDr.
Bohumila Eiselta, jednoho z nejvýznamnějších internistů 19. století.
V dobách studií i po nich Josef Thomayer hodně cestoval po významných
evropských lékařských pracovištích, kde získával znalosti a zkušenosti
v různých medicínských oborech. V roce 1880 nastoupil jako
asistent na I. interní kliniku v Praze. Roku 1883 dosáhl docentury, o tři
roky později se stal mimořádným a v roce 1896 řádným universitním
profesorem. V letech 1886-1902 působil jako přednosta universitní
polikliniky a později převzal vedení II. interní kliniky lékařské
fakulty české university v Praze. V roce 1921 odešel předčasně
do penze. Důvodem byly rozvíjející se příznaky zhoubného onemocnění,
, kterému 18. října 1927 v Praze podlehl.
O profesoru
Thomayerovi se říká, že byl nejvýraznější a nejrázovitější
postavou českého lékařství na přelomu 19. a 20. století. Byl považován
nejen za nepřekonatelného mistra v oblasti fyzikálních vyšetření
(byl nazýván mistrem poklepu a poslechu), ale především za vynikajícího
diagnostika v oblasti chorob ledvin, srdce a nervů a v neposlední řadě
i za skvělého pedagoga, který na své vlastní klinice vychoval řadu
budoucích výborných lékařů.
Kromě lékařské
profese byl Josef Thomayer činný i v mnoha dalších vědeckých i
kulturních institucích, jako např. ve Spolku českých lékařů, ve
Svatoboru, Spolku českých spisovatelů a dalších. Stál u zrodu řady
odborných časopisů, v roce 1880 založil periodikum Sbírka přednášek a
rozprav, později přejmenovanou na Sbírku Thomayerovu.
Publikační činnost
Josefa Thomayera byla velmi široká. Jeho stěžejním odborným dílem je několikasvazková
práce nazvaná Patologie a terapie nemocí vnitřních z roku 1893. Pro
studium lékařství je významná jeho příručka Úvod do drobné praxe lékařské.
Josef Thomayer ovšem
nepublikoval jen díla odborná, patřil i mezi uznávané prozaiky a
fejetonisty. Psal povídky a krátké drobné črty (sbírky Příroda a lidé,
Vedle cesty, Po různých stezkách, Žloutne listí, Paběrky, Z pamětí
lidí nepatrných a jiné práce), beletristicky zpracovával i odborná témata
(Z lidské biologie a jiná próza). Byl přítelem mnoha významných českých
spisovatelů, např. Jaroslava Vrchlického (s nímž se seznámil již
za dob studií na gymnáziu), K. V. Raise, Aloise Jiráska, Bohdana Jelínka a
dalších. Literárně debutoval již v roce 1872 ve Světozoru, přispíval
i do mnoha dalších časopisů, např. do Lumíru, Květů, Osvěty a Zvonu,
, který také od r. 1902 až do své smrti redigoval. Jako literární
pseudonym používal svého zpětně čteného jména - R. E. Jamot.
Profesor Thomayer byl
rovněž velkým vlastencem a lidumilem. V rodném Trhanově nechal na
vlastní náklad postavit chudobinec, své výtvarné sbírky a knihovnu odkázal
Národní galerii a Národnímu muzeu, ostatní majetek Ústřední matici školské.
Prameny:
ČNB sekce peněžní a platebního styku, Josef Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století, díl 3. Q-Ž, Ladislav Horáček - Paseka V Praze a Litomyšli 1999, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, Praha, vydavatelství Libri 1993, Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel Praha 1964, Prof. MUDr. Vladimír Vondráček, DrSC.: Lékař vzpomíná a Lékař dále vzpomíná, AVICENUM Praha 1977
