Česká národní
banka vydává dne 30. května 2001 do oběhu stříbrnou 200 Kč minci k 200.
výročí narození Františka Škroupa.
Při zachování
stejného obrazu se mince vydává ve dvojím provedení ražby. V klasickém
běžném provedení a ve zvláštním špičkovém provedení tzv. proof pro
náročné sběratele numismatiky. Obě mince se od sebe liší hlavně
v povrchové úpravě. U běžné kvality je mincovní pole i reliéf leštěn
stejně, u mincí proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého lesku a
reliéf je matován. Dále se u obou kvalit liší hrana mince. U běžné
kvality je vroubkovaná, u kvality proof je hladká s vlysem "ČESKÁ
NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *".
Mince v běžném
i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů
stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a
síla 2,30 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí
povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti
nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra nahoru 1%.
Na lícní straně je
umístěn velký státní znak. Název státu " ČESKÁ REPUBLIKA "
je v neuzavřeném opisu zprava do leva při obvodu mince. Označení
nominální hodnoty "200 Kč" je umístěno pod státním znakem,
označení "Kč" je položeno kolmo vedle druhé "0" číslovky
"200". Ústřední obraz rubové strany vytváří netradiční
portrét Františka Škroupa. Vpravo vedle portrétu je faksimile Škroupova
podpisu. Jméno "Škroup" je zasazeno do linek notové osnovy. Pod ním
ve dvou řádcích jsou letopočty "1801" a "2001". Při
levém okraji mince nad notovou osnovou je umístěno písmeno "H",
což je iniciála autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Harcuby. Ražbu
provedla Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna
na lícní straně mince uprostřed nad písmeny "E" a "P"
ve slově "REPUBLIKA".
Ke každé minci se
zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu. Barva
karty je skořicově hnědá. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým
reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině
a angličtině. Pro běžné i proofové mince je vydána společná karta.
František Škroup
se narodil 3.6.1801 v Osicích
u Pardubic. Základy hudebního vzdělání získal od otce, skladatele a učitele
Dominika Škroupa a prohloubil je za gymnaziálních studií v Hradci Králové.
Toto období mělo zásadní vliv na jeho umělecké dozrávání a na formování
životních postojů. V roce 1819 začal studovat na Karlově universitě
filozofii a zároveň se intenzivně věnoval ochotnickému divadlu v českém
jazyce. Byl jednou z vůdčích osobností první české operní družiny,
, která od roku 1823 začala v německy hrajícím pražském Stavovském
divadle pravidelně uvádět oblíbené zpěvohry v českém jazyce.
Tato česká představení
podnítila touhu po původním díle v českém jazyce. Na základě svých
dosavadních hudebních a divadelních zkušeností Škroup zkomponoval na
libreto obrozeneckého básníka J.K.Chmelenského zpěvohru Dráteník, která
měla premiéru 2.2.1896 ve Stavovském divadle. Dráteník je vůbec první
zpěvohrou na původní české libreto. V roce 1827 nabídlo Stavovské
divadlo Škroupovi místo 2. kapelníka opery. V letech 1827 - 1834 bylo
provedeno 121 českých představení. Po nástupu nového ředitele Stögra
se český operní soubor rozpadl a česká představení se pomalu vytrácela
z repertoáru. V roce 1837 byl Škroup jmenován 1. kapelníkem a věnoval
se již jen řízení německého souboru. V čele opery Stavovského
divadla setrval dvacet let až do roku 1857, kdy byl - pravděpodobně z důvodů
konkurenčního boje a osobních antipatií - nekorektně propuštěn.
Během svého působení
na nejvýznamnější operní scéně v Čechách Škroup vybudoval
systematickou prací orchestr vynikající úrovně a podílel se i na
dramaturgii programu. Prováděny byly nejen všeobecně oblíbené opery, ale
i novinky Verdiho a Wagnera.
Škroupovy hudební
aktivity se neomezovaly pouze na činnost v opeře. Byl i významným
dirigentem velkých koncertů kantátových, oratorních a symfonických, které
pořádaly nejdůležitější pražské hudební spolky. Škroupova koncertní
dirigentská činnost kulminovala v 50. letech stejně jako jeho operní kariéra.
Krátce (1843) působil
na pražské konzervatoři jako dirigent studentského orchestru. V letech
1835 - 45 vedl hudbu v pražské synagoze, pro, kterou zkomponoval několik
skladeb. V 50. letech velmi často vystupoval jako dirigent na kůru
benediktinského kláštera v Praze v Břevnově.
Po dlouhém a neúspěšném
hledání odpovídajícího uplatnění v Praze přijal v roce 1860
nabídku stát se nově zakládané sezónní německé opery v Rotterdamu.
Bohatým zdrojem informací o Škroupově životě v Rotterdamu jsou jeho
dopisy manželce a dětem do Čech. I když jeho působení v cizině
bylo úspěšné a dostávalo se mu upřímného uznání, cti a projevů přátelství,
velice se mu stýskalo po domově a rodině. Navíc trpce nesl pomyšlení, že
pro něho v Čechách není uplatnění. Do uměleckých i osobních plánů
náhle zasáhla 7. 4. 1862 Škroupova smrt v Rotterdamu.
Škroupovo dílo s výjimkou
písně Kde domov můj ze zpěvohry Fidlovačka (text J.K.Tyl) a několika
drobných skladeb upadlo po jeho smrti v zapomenutí. Píseň Kde domov můj
dosáhla velké obliby již krátce po svém prvním provedení v roce
1834. Samotná hra sice byla pro svou satirickou tendenci a bojovné třídní
zaměření stažena z repertoáru po jediné repríze a za života obou
autorů se již nehrála, ale píseň se úspěšně šířila dál. V nejrůznějších
úpravách vokálních i instrumentálních. Již v 19. století byla známá
i mimo Čech, existují dokonce tištěné verze v polštině, slovinštině,
chorvatštině, slovenštině, němčině, angličtině a francouzštině. V
19. století se stala hymnou českého národa. Po vzniku samostatné Československé
republiky v roce 1918 se stala součástí státní hymny a od roku 1993
je hymnou České republiky.
ČNB,
sekce peněžní a platebního styku
Podle propagačního materiálu Markéty Kubelkové z Muzea české
hudby k výstavě
"František Škroup, autor české národní hymny, život a dílo,
Praha - Rotterdam"
