Česká národní banka vydala dne 26.dubna 1995 do oběhu stříbrnou pamětní 200 Kč minci k 50. výročí vítězství nad fašismem. Mince se vydává při zachování stejného obrazu ve dvojím provedení ražby . V klasickém běžném provedení a ve zvláštním špičkovém provedení tzv. proof pro náročné sběratele numismatiky. Mince kvality proof se od běžné mince liší v povrchové úpravě. Zatímco u běžné kvality je mincovní pole i reliéf leštěn stejně, u mincí proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého lesku a reliéf je matován.

Obě mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a síla 2,20 mm. Obdobně jako u každé jiné ražby mincí jsou i u těchto povoleny odchylky nahoru i dolu u obou provedení stejně. U hmotnosti se jedná o 0,13 g , u průměru je to 0,1 mm, v síle 0,l5 mm a v obsahu stříbra 0,5 % . Hrana mincí je u obou provedení rozdílná. U běžného je vroubkovaná, u mincí proof je hladká.

Obrazové řešení je zcela nové, moderní.

Dvousetkorunová mince k 50. výročí vítězství nad fašismem je koncipována v individuelně novátorském pojetí. Na lícní straně mince je umístěn velký státní znak České republiky ve značně stylizovaném provedení. Pod ním ve dvou řádcích se nachází,v neobvyklém způsobu řešení písma a cifer, nápis 200Kč a " ČESKÁ REPUBLIKA ". Na rubové straně mince je znázorněna alegorie mírové holubice do polohy, která ji důsledným stylizačním procesem proměňuje v náznak alegorické postavy, zahrnující písmo textové složky, provedené novátorským pojetím písma v textu " VÍTĚZSTVÍ NAD FAŠISMEM ". Autorkou návrhu mince je slečna Jitka Jelínková. Iniciály jejího jména " JJ " jsou umístěny při levém dolním okraji mince pod ocasem holubice. Mince byla ražena v České mincovně v Jablonci nad Nisou.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu v barvě šedivé. Mince jsou zobrazeny stříbrně s plastickým reliéfem, provedení je technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině.

50. výročí vítězství nad fašismem                

Soutěž na návrh pamětní stříbrné mince k 50. výročí vítězství nad fašismem byla obeslána 14 návrhy a byla vyhodnocena dne 22. listopadu 1994 na stejném zasedání komise jako návrhy pamětních mincí k 200. výročí narození P. J. Šafaříka. V porovnání se soutěží na návrhy mince k poctě Šafaříka však komise konstatovala, že má k dispozici možnost mnohem širšího výběru jak co do ideového vyjádření, tak co do rozmanitosti ztvárnění daného námětu. Ve druhém kole komise z dalšího hodnocení vyjádřila přes nesporné kvality výtvarného i technického provedení ty návrhy, na nichž byl, byť v destruované podobě, použit hákový kříž. Většina členů komise považovala jeho možné použití na české pamětní mince za neúnosné. Do posledního kola hodnocení postoupily dva návrhy téže autorky. První i druhá cena byly uděleny návrhům Jitky Jelínkové.                

Při doporučení k realizaci dostal přednost návrh, na němž byla použita „výtvarně znamenitá transmutace vžité alegorie mírové holubice do polohy, která ji důsledným stylizačním procesem proměňuje v náznak alegorické postavy jako dominantního prvku kompozice, zahrnující i písmo textové složky“. Bankovní rada doporučení Komise pro posuzování návrhů na české peníze k realizaci návrhů Jitky Jelínkové akceptovala. Tak vznikla jedna z nejkontroverznějších mincí v české historii. Řadě sběratelů a hlavně heraldiků vadí ztvárnění státního symbolu na lícní straně této mince i mince k 1. výročí schválení ústavy České republiky. Svérázná abstrakce někdy až na hranici čitelnosti je mnohdy odsuzována jako neúcta ke státním symbolům, naivní neumětelství, nerespektování jakýchkoliv heraldických zásad apod.                

Málokdo ze sběratelů se obtěžuje tím, že si obstará a pečlivě přečte soutěžní podmínky. Česká národní banka v nich na lícní stranu soutěžních návrhů totiž vyžaduje státní znak „nebo jeho stylizaci“. Pokud by v podmínkách bylo jednoznačně stanoveno „státní znak“ a komise jeho provedení na minci skutečně vyžadovala a posuzovala je s vyobrazením státního znaku ze Sbírky zákonů v ruce, prakticky žádná ze současných mincí by neměla šanci na realizaci. Výtvarné řešení mince je v řadě případů umocňováno tím, že autor řeší ve stejném stylu obě strany, líc i rub. Úřední vyobrazení státního znaku na jedné straně by se jen s obtížemi srovnávalo s výtvarným provedením většiny rubových stran mincí, ať už je jejich autorem kdokoliv.                

Komise velmi pečlivě zvažuje, který návrh nejlépe vystihuje dané téma. Je celkem logické, že návrhy J. Jelínkové nepatřily mezi oceněné v soutěžích s „klasickou tématikou“ – např. na mince k 650. výročí založení pražského arcibiskupství nebo 100. výročí narození K. Svolinského. Naproti tomu u obou volnějších „filozofických témat“ (ústava, 50. výročí vítězství nad fašismem) se členové komise celkem shodovali v názoru na to, které návrhy jsou nejlepší. Pokud má holubice symbolizovat vítěze a vítězství, pak je nutno reflektovat též skutečnost, že i vítěz končí válku poněkud pošramocený, a i to se autorce podařilo v návrzích vyjádřit. To jsou slova, kterým jeden z členů komise obhajoval svoji volbu doporučit k realizaci návrh J. Jelínkové. Mince byla dána do oběhu ke stejnému datu jako mince k výročí Pavla Josefa Šafaříka: 26. 4. 1995. Dlužno dodat, že při přípravě razidla pro ražbu mincí ve špičkové kvalitě zákonitě došlo ke snížení čitelnosti textu, což si při výběru návrhu nikdo ze zúčastněných neuvědomil. Tento technický detail se pak odrazil v přístupu komise k návrhům Jitky Jelínkové při doporučování realizace v dalších soutěžích.

Prameny: 
ČNB sekce peněžní a platebního styku