Při příležitosti 50. výročí invaze spojenců v Normandii vydává Česká národní banka do oběhu dnem 1.června 1994 stříbrnou pamětní minci v hodnotě 200 Kč. Mince se vydává při zachování stejného obrazu ve dvojím provedení ražby.V klasickém běžném a ve zvláštním špičkovém provedení tzv. proof pro náročné sběratele numismatiky. Ta se od běžné liší povrchovou úpravou, hranou i sílou (tloušťkou) mince. Zatímco u běžné kvality je mincovní pole a reliéf leštěn stejně, u mincí proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého lesku a reliéf matován. U běžné mince je hrana vroubkovaná, u proof je hladká. Síla mince u běžné kvality je 1,95 mm, u proof 1,91 mm.

Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů stříbra a l00 dílů mědi.Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto povoleny odchylky nahoru i dolu u obou provedení stejně. V hmotnosti to je 0,13 g, v průměru 0,1 mm, v síle čili tloušťce 0,15 mm a v obsahu stříbra 0,5 %.

Dominantou lícní strany mince je velký státní znak České republiky ve šrafovaném klínu, mírně posunutý vpravo. Nominální hodnota mince 200 Kč je taktéž umístěna na klínu ve dvou řádcích vlevo od státního znaku. Označení republiky tvoří nápis umístěný v dolní části mince. V řádku pod ním je uveden letopočet ražby "1994". Značka mincovny, připomínající trojlístek, je pod číslem "1" letopočtu. Na rubové straně je na šifrovaném klínu zobrazena útočná formace Spitfirů označených invazními pruhy. V dolní části mince je umístěn ve třech řádcích nápis "D-DAY", "NORMANDIE" a letopočet "6.6.1944". Autorkou návrhu je akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková, její značka "JTS" se nachází pod druhou šestkou.Ražbu provedla britská královská mincovna ROYAL MINT ve Welsu v městě Llantrisant.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta, světlemodré barvy, pohlednicového formátu. Mince je stříbrně vyobrazena s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je samostatná karta.

50. výročí vylodění spojenců v Normandii              

Přelom let 1993 a 1994 patřil k vrcholům dosavadní mincovní tvorby Jarmily Truhlíkové – Spěvákové. Dvě po sobě realizované pamětní mince o něčem svědčí. Cesta návrhu Jarmily Truhlíkové – Spěvákové na pamětní minci k 50. výročí vylodění spojenců v Normandii k realizaci nebyla však jednoduchá.            

Při prvním zasedání komise dne 21. prosince 1993 byly z 35 předložených návrhů vybrány čtyři pro pokračování v užší soutěži. Byl to už zmíněný návrh J. Truhlíkové – Spěvákové, návrh pánů Charváta a Lubase z Jablonce, návrhy Jaroslava Bejvla a dalšího z letitých matadorů mincovních soutěží, akademického sochaře Jiřího Vaněčka. Komise měla ke všem návrhům připomínky a doporučila autorům jejich dílčí úpravy.            

Užší soutěž byla vyhodnocena dne 8. února 1994, čtyři měsíce před slavným datem. V ní dostal přednost před ostatními návrh Jarmily Truhlíkové – Spěvákové především pro větší myšlenkovou bohatost a několik výborných výtvarnických nápadů (např. invazní pruhy na křídlech, písmeno „O“ v textu jako kokarda z trupu a křídel spojeneckých letadel, klín symbolizující státní vlajku, směr útoku letadel aj.).            

Návrh byl z předložených návrhů hodnocen jako myšlenkově i technicky nejpropracovanější a současně svou dynamikou nejlépe vystihující charakter oslavované události. Ostatní návrhy byly hodnoceny jako méně srozumitelné (návrhy p. Bejvla a p. Věnečka), nebo vyžadovaly ještě další úpravy (návrh pánů Charváta a Lubase). Zajímavé je, že ani rozhodování komise v užší soutěži nebylo jednoznačné a , že zcela výjimečně bylo nutno přistoupit ke hlasování. Při rovnosti hlasů pro návrhy pánů Charváta a Lubase a akademické sochařky Jarmily Truhlíkové – Spěvákové rozhodoval zcela netradičně hlas předsedy komise, a to ve prospěch autorky vzhledem k již zmíněné větší nápaditosti a myšlenkové bohatosti jí předloženého návrhu.            

Velmi pozoruhodná byla sama o sobě již skutečnost, že se k 50. Výročí vylodění spojenců v Normandii vydávala česká pamětní mince. V době totality byl význam invaze bagatelizován, neboť nic nesmělo narušovat mýtus o „Sovětské armádě – osvoboditelce“ a zmínky o československých vojácích v Anglii se považovaly za málem vlastizrádné. Legenda o historicky nejvýznamnější kombinované operaci II. světové války, která po předcházejících operacích obdobného charakteru v Africe, na Sicilii a na Apeninském poloostrově byla prubířským kamenem kvalit spojeneckých armád, však přežívala. Svědčí o tom i velké množství návrhů, kterými byla soutěž odeslána.            

Většina návrhů se orientovala na zobrazení vzdušných operací, neboť československá 310. Stíhací peruť se přímo podílela na zabezpečení osvobozovaného území Francie ze vzduchu. Pozemní složky československých jednotek v Anglii se zúčastnily operací až v pozdější fázi bojů o západní Evropu u města Dankerque.            

Jak už bylo zmíněno, pamětní stříbrné mince k tomuto výročí byly raženy britskou Royal Mint ve velšském Llantrisantu s nepříliš velkým úspěchem. Vzhledem k tom, že téměř třetinu mincí v běžné kvalitě bylo nutno vyřídit a vrátit výrobci, patří tyto mince mezi sběrateli ke vzácnějším. Výsledek ražby naznačil, že další spolupráce s britskou mincovnou nebude příliš pravděpodobná. Mince byly vydány do oběhu dne 1. 6. 1994.